Dárek k svátku

Copak na tom záleží?
Kdyby byla kluk, jmenovala by se Ivo a kdyby bylo podle tátova přání, slavila by svátek na Lenku.
Maminka ji vybrala jméno a jí nikdy nepřipadlo důležité.
Mají -li svátek děti, nebo manžel, píše si do požadavků volno...na sebe zapomněla a tak vyfásla celý víkend.

Když se ráno objevila na pokoji, řekla ji pacientka, která leží na oddělení už týden: ,,Vy jste tu zase?!"
,,Ano." pokusila se o úsměv :,, Zítra a pozítří tu budu taky."
,,To snad není možný, sestřičko, vy tu jste pořád!"
Uvědomila si, že během devíti dnů odpracuje sedm dvanáctihodinových služeb.,,Je nás málo," odpověděla a opět se unaveně usmála.
Včerejší sobota znamenala, že na oddělení byly jen ve dvou, bez ošetřovatelky. Přijela domů z práce, usnula v obývacím pokoji u kávy a televize.
Manžel ji v půlnoci vzbudil :,,Pojď spát."
Ani sprcha ji neprobrala a docela ráda vklouzla pod deku, aby se k němu přitulila. Ještě si uvědomila, že nemá studený nohy a že by tedy asi usnula i sama,
jenže milovala ten pocit, kdy on ji objal levou rukou a pravou cítila pod  svojí hlavou. Usnula hned a ráno ji vytáhl z postele budík.
 
Rozdaly snídani, nakrmily nemohoucí pacienty...napolohovaly je, nachystaly a napojily infuze. U čtyř pacientů musely přepíchnout periferní kanyly.
Mezitím doktor prošel vizitu a ony  začaly chystat infuze, zkumavky a žádanky na krevní odběry, injekce.
Natočily ekg,  splnily ordinace z vizity, rozdaly polední léky. Zjistily, že nemají už žádné čisté prádlo a byly nuceny, svléknout dvě povlečené postele,
aby mohly převléci pokálené pacienty do čistého. Rozdaly oběd a nakrmily opět nemohoucí...Po obědě přivezli akutní  příjem. V sobotu byly příjmy čtyři.
Radovala se, že zatím je služba klidnější než včera. Přesto se až do večera nezastavily.
  Když dokončil příjem, upozornily lékaře,  že stav včera přijmuté pacientky se zhoršil. Po statimově provedeném odběru bylo potřeba provést několik  dalších odběrů krve, moče, výtěrů
a nasadit antibiotika a znova infuze.

Večer vypouštěla sběrný sáček na moč  u pacienta kterému v pondělí odstranili tracheostomii a on konečně místo psaní mohl mluvit ,  zeptal se: ,, Sestřičko, vy jdete teď  večer domů?"
Usmála se : ,,Jo a jsem moc ráda." On odpověděl: ,,Já půjdu už po neděli snad taky domů, ale já jsem rád, když tu jste..."

Když přijela domů, čekala na ni první bábovka, kterou upekla dcera sama. Trochu placatá...Byla tak unavená,  že místo údivu a pochvaly, jen zavrčela :,,To jsi na to vzala to nejlepší máslo?!"
Manžel uvařil kávu a ona zjistila, že ta bábovka je vlastně skvělá a moc dobrá...
Mrzelo ji, že neměla už energii na to  říci  dceři: ,,Jsem moc ráda, že tu jsi ...a umíš upéci tak skvělou bábovku."

---