Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vysněná II.

29. 05. 2008

1398

Autor

Claire1990

Navazující na Vysněná. Jak pochopí vnímavý čtenář, něco jsem přeskočila. Ne že by poezie o porodu neexistovala, ale bez osobvních zkušeností je asi tak naivní, že ji raději ani neuveřejňuji....

Tak přišel na svět onen maličký.

,, Klári, už je to dokončeno!“

dojatě šeptáš moje jméno.

Otevřu oči. Vidím hvězdičky.

Vydrž! Podívej se přece na syna!

Sluší Ti to v nemocniční róbě,

Tvůj dotek zas přivedl mě k sobě.

Ono to žije! Dýchá. Usíná…

Hlas se Ti, lásko, třese malinko.

Pochvaly Tvé jen matně vnímám,

Na bolest přešlých hodin zapomínám.

Ave Maria! Já mám miminko!

I kdybych to vše mohla vzít zpátky:

Ušetřit se bolestí a pláče

Necouvla bych nikdy od dupaček!

Ne! Vždyť život je tak krátký!

Cítím radost, štěstí, trochu strach..

Slzy z tváří zahnaly Ti mraky

Začnu asi věřit na zázraky:

Vždyť já jeden držím na rukách…

5 názorů

Řeknu to takhle: ono to není vysloveně špatné dílko, jenže ta jeho sdělnost je spíš prvoplánová a to mateřské štěstí pak musí nutně laskavému čtenáři připadat jako klip a ne jako prožitek. Pochválil bych tě naopak za celkem slušnou práci se slovem a také rytmicky to až na nějakou výjimku není nejhorší.