Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBábinka...
Výběr: Print
06. 06. 2008
11
26
1798
Autor
mylenka
Stávala na cestě před plotem. Veliký kapesník v její ruce, to byla vlajka vyvěšená nad našim letním táborem. Vykloněné z okénka jsme křičely: ,, Ahóóój!" Bábinka mávala tou vlajkou. Čekala až domů dorazí její nejmladší dcera. Vozila ji na dva měsíce radost.
Ruce, které v plátěném pytlíku lisují malinová zrníčka, abychom si z Moravy mohly odvézt její slaďoučkou krev.
Tak ráda jsem pak v zimě stonávala.
Maminka přinesla ze sklepa malinovku od babičky a sluníčko v ní schované vyhánělo horkost z tváří…
***
Byly to chvíle
ještě dnes mě hřejí
prázdniny na Moravě
jsem měla nejraději...
Brouzdání travou
v louce nad barákem
stačilo ruce rozpažit
a hned jsem byla ptákem...
Košíky
ze kterých hříbky padávaly
pro tolik hub
byly prostě moc malý
Ohníček ve tmě
jiskry házel na mě
když jsem se tulila
do klína svojí mámě
Běhání po skalce
hnízdo na jabloni
s knížkou jsem se tam schovávala
ještě dnes letní jablka mi voní
Na břehu řeky
které jsem se bála...
které jsem se bála...
hučící Morava lákala mě
zpívala touhou
a já byla tak malá
Vlak po stříbrných kolejích
odvážel maminku do daleka
a kousek od trati
tráva tak hebká...měkká
protkaná slzičkami
panenky Marie
hvozdíku nikdo už
to jméno nesmyje
***
Skončily prázdniny
vlak spolkl nás
a unáší zpátky
Bábinka stojí před domem a mává
Každý rok byly tak neskutečně krátký…
***
Maminku mojí mámy
sny mi občas vrací
po vlasech pohladí mě
pak se v mlze ztrácí….
26 názorů
/ vlak spolkl nás
/ a unáší...
...Vpřed.
Občas se až bojím ohlédnout, ale někdy mě to zase docela baví. Spíš v noci (spím :-) ), když o tom nevím, teda vím, ale až ráno. A to už to není pravda.
Hele, ne, že ji dáš svý telefonní číslo aby poznala, jak máš krásnej přízvuk!!! :-)))
ruprechte, máme stran moravštiny zajímavou diskusi s mylenkou. Ptám se tě se vší vážností: OPRAVDU říkáš "u Olomóca" nebo se teď stylizuješ? Já bych to fakt potřebovala vědět, protože tomu jaksi nevěřím.
Víš, je to zajímavý...můj muž, když jedeme na Moravu, začne u Olomouce mluvit ,,po moravsku" a já to fakt miluju...to jeho "tož" atd :-)
Tak to jsi druhý profesor Higgins :-)). Já to nepoznám a u mně ještě nikdo nikdy neodhadl odkud jsem. Vždycky se ptají. Asi jsem nepřízvučná, přesto, že jsem také "dolňák".:-))) Jo, přece něco. Někdy(!) poznám Pražanku.
To vím :-))
Jo a Diano, vzpomněla jsem si...poznám to. Když v nemocnici narazím na Moraváka, poznám to...dokonce i severního od jižního... podle přízvuku. Severní mám v uších z dětství, jižním přízvuk...tím je zbarvená má láska :-) Pacienti se mě ptají, jak jsem to poznala a já jim to ráda vysvětluju :-)
...v zásadě taky často kecáš, že :-)))
Diano, podívej se na časy posledních dvou komentů...
Já tedy Čechy a Moravu nerozlišuji. Vlastně to ani nepoznám. Přijde mi to legrační, asi jako když se v jedné vesnici lidé rozdělují na "horňáky" a "dolňáky". Ale schválně, kdyby vás někde v Česku vysadili a vy nevěděli kde, jak to chcete poznat, jestli jste na Moravě nebo v Čechách? Krajina se neliší, zboží je všude stejné, mluví se česky, lidi vypadají stejně, oblékají se stejně, jsou hodní i zlí, podle toho, na koho kápnete - prostě horňáci a dolňáci - tak kde je jaký rozdíl?
Hele vy Moraváci - neštěťte sa - já su také 50% Moravák a možu vám řéct, že jak v Čechách, tak i na Moravě sú dobří lidé a také sú tam i onde pěkné mrchy. Taž sa nehádajte a také nevytahujte.
Manžel je čistokrevný Moravák, já jsem kříženec :-)
Naše děti tak zákonitě mají v sobě víc moravské krve, než české a přesto tu českou kapku miluju, mám ji od svýho táty :-)
No a vypadá to, že moravské krve opět přibude. Já bych ji brala a nedivím se svému druhému synovi. Morava je láska :-)
Přesto si myslím, že skvělé prázdniny mohou být i v Čechách...i tady roste a voní mateřídouška :-)
to víš, Morava je M O R A V A ...
a já naštěstí nemusel nikdy na prázdniny do Čech...
:-)))))
Moje babička umřela dávno před tím, než jsem se narodila... na prázdniny jsem jezdívala k dědečkovi...
Vzpomínkové prázdniny jsou nejkrásnější, ještě k tomu u babičky... Dobře si to pamatuj, jednou poznáš i její pocity, jo a kapesník, bílý, je důležitý :-) */
Mně to zasáhlo celé. Bábinky patří k největším radostem dětství...Moc krásně napsáno - celým srdcem.*
to je fakt hezké, citlivé - ale nejvíc mě zasáhl prolog a post prolog.. to vození radosti je fakt, fakt krásné *