Tvá vlast

Své srdce, lásko, zlým lidem rozdalas,

pověz mi, jak dlouho skrýváš hněv?

Dnes už neslyšíš pokorných houslí hlas,

dnes už se na Tebe nikdo neptá.

Ve sklenkách vína třpytí se Tvá krev

a Ty básníkům tiše šeptáš:

,, je pozdě..“

Kolik lidí hrálo si s Tvým tělem?

Pověz mi, lásko, kdo uslyšel Tvůj pláč?

Kdys bránila Tě nejsilnější z šelem,

a tu kdosi na řetěz přivázal.

Život je hřích a Bůh je udavač,

který snad smrt jen by i přál,

když Tě nezachránil.

Namísto prostých lidí pan Beethoven i hrál

pro radost, a otroci se smáli.

Hrdé barvy trikolory pokrok roztrhal

a náhrobek Tvůj je bez jména.

Chytří páni v oblecích čest Tvou poplivali

a Ty jsi přitom ztracená

svatá Česká zem.