JEN...

Chtěli jsme se vrátit ještě i na Brač... bydleli jsme tam v soukromí, když bylo Radce asi 6 let...už jsme to neudělali.

Myslím, že se lépo vzpomíná nad fotkami, než nad vzpomínkami, upadlými na míště, k němuž se skutečně vážou, a které je -- viděno jinnýma, staršíma očima -- už taky úplně jiné. Jenže tohle jsi, když jsi to psala, ještě možná nevěděla...

to je ten návrat...

A ty aleje, co je vykáceli, ty vydlážděné louky a vybetonovaná údolí - doufejme, že zůstanou dobrou vzpomínkou těm, co v nich dnes prožívají své dětství. Tedy doufejme. Beton se mi do vzpomínek jaksi nehodí.

to je ta chorvatská :-)

...snad alespoň ty broskve jsou stále sladké...

Ale jdi ty! "Co je důležité, to je očím neviditelné..."(Exup.) a to přece zůstalo! ;-)))

Vzpomínka... Diano, to ano :-) jen jsem ji neměla kazit tím hloupým návratem... Chtěla jsem se projít po pobřeží a oni ho vydláždili a zaplavili pouťovými cetkami...nemohla jsem ji tam potkat, nikdy bych ji nenašla v tom davu...znám ji moc dobře, má svou hlavu ;-)

Půvabné i kýčovité.

veľmi, veľmi príjemné, až mám pocit, že som sa toho zúčastnila :)

*

:)*

Krásná vzpomínka, krásnější o to, že zůstala ničím nezkalena :-)))*****