Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMost
24. 07. 2008
15
29
5098
Autor
baronka
Most
Jako dítě jsem neměla
ke komu
odjet na prázdniny
a tak jsem si představovala
Svět
před válkou
měl barvy duhy
plný byl strýců vousatých
kyprých tet
zahrad houpaček dětí
a babiččina pohlazení
Jako dítě jsem neměla
ke komu
odjet na prázdniny
a tak jsem si představovala
Svět
před válkou
měl barvy duhy
plný byl strýců vousatých
kyprých tet
zahrad houpaček dětí
a babiččina pohlazení
29 názorů
Mně to připadá jako začátek nějaké vzpomínkové prózy, nepůsobí to na mne ani jako báseň a pokud mohu být hodně upřímný, nemohu se obránit dojmu, že je to odbyté a narychlo zpíchnuté.
Barbar_Cohen
27. 12. 2008
Myslím že nikdy nebudu dospělá
budu psát pohádky pro básníky
věřit na Den velkých věcí
a šeptat tajemství moři
sestricka.slunicko1
16. 10. 2008
Díky za zastavení
z toho co jsem si představovala
jako dítě
zůstalo mi plátno
na pohádky
taky jsem si ho představovala...pěkný obrazy, nazvat to pocitovkou je hrubé...Tip
Jsem poslední Žid
svého rodu
Myslím
každé mínus má i plus
Ale nejdou pospolu
mnohdy nejde to druhé nalézt
ani vysoko v horách
Ještě, že člověk neví, co ho čeká. Kdyby tušil, z čeho by se potom mohl radovat z plného srdce? Kdyby ten most vydržel, dalo by se po něm přejít v obou směrech. A nechat to strašlivé, nelidské vřít dole, v hlubinách. Neboť někde vřít musí. Zlo je zřejmě věčné.
tahle vzpomínka je řádně
košatá
milááá
Díky moc
Zrovna jsem byla
podívat se u Tebe
Každý máme v sobě zakletý kus dětství
které pak nosíme dosmrti sebou ...
... a je dobré ho najít, a dát mu tvar nesmrtelnosti ...
------------------------------------------
Také jsem se o to kdysi pokusil :
*******************
Červená modrá, pro blázna dobrá ...¨
HarryHH Básně » ?nezařazené?
Anotace: .. na zahradě dětství ..
-------------------------------------
Červená modrá, pro blázna dobrá ...
v červených trenýrkách na pujčené koloběžce
pod modrou oblohou na zahradě dětství
Králíci v kotcích špulí tlamičky
když tahají z krmítka jetel
dávají si pusinky ... říkali jsme
Hledáš v kotci zapomenuté čtyřlístky
ale všechny je sežrali, lumpíci
... zbyly jen bobky ...
Vánoce přichází a s nimi sníh ..
a zima
... ta přece k vánoců patří !
Bydleli jsme na konci města
a Ježíšek u nás končil ...
zbyl jen plyšový medvěd
kterého vyměnil za králíka
.... pro mladší sestru
Štědrý večer dávno přešel
hošík čeká pod stolem
a hvězda ještě svítí
Snad byl jen unavený
nemůže na mě zapomenout
vdyť jsi mu psal
prstíkem na sklo ..
Mamce zástěru, sestře Liduně panenku
taťkovi novou termosku,
a pro mě dřevěného koníka,
... a trubku .. z pouti ..
Možná ještě přijde,
... ... možná ..
Nepřišel ...
... no aspoň, ...
že vyměnil toho králíka
co sežral všechny čtyřlístky
za plyšového medvěda ..
patří mu to ..
.. a mě .. ty bobky ..
Publikoval(a): HarryHH, 26.10.2006
Zajímavý pokus o to, jak rozdelit dvě věty do strof a přehozením dvou slov jim říkat báseň ve volném verši.