Napiš mi...

*

ani ve snech neradno si lhát.

Myslela jsem si, že ano...teď si už nejsem tak jistá ...

...ale já to tak myslela :-)) líbí se mi být v aréně :-)

dokonce jsem i pochopil.... a proč bych probůh nepochopil? Jediné co úplně nechápu, proč si lidé zaškrtávají žádost o hlubší kritiku a pak dlouze vysvětlují, že to tak vlastně nemysleli ;o))))

P.S.: Nechci Tvoji kritiku znevažovat přiblblou poznámkou, jen jsem Ti chtěla naznačit moje proč. Jako malá holka, jsem neměla skoro žádný plyšáky. Pak se maminka "slitovala" ...viz:http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=265026 Ta básnička vznikla kdysi jen jako pohlazení, splnila tehdy svůj účel...neboj, tisknout do sbírky bych ji nenechala :-) Děkuji za rozbor. Máš pravdu a jsem ráda, že ji tu dokáže někdo napsat.

Ano, Miroslawku :-) souhlasím se vším co jsi zde napsal. Dokonce jsi i pochopil proč byl text napsán. Mazlíš se rád? :-)

Ano, Miroslawku :-) souhlasím se vším co jsi zde napsal. Dokonce jsi i pochopil proč byl text napsán. Mazlíš se rád? :-)

Dokážeš vcelku jistě a bez deformačních důsledků dodržet metrické schéma, ale to je z mého pohledu víceméně vše. Rým je sice definován jako zvuková shoda, ale nelze jej redukovat na pouhý mechanický přílepek na konci verše. Fonetická podobnost rýmových stran totiž sama nezaručuje estetickou působivost, nejsou-li rýmující se slova dostatečně mluvnicky a sémanticky odlišná. Významová stránka v rýmovaném slově je ostatně daleko podstatnější než v jiných místech verše, protože jen dobrým zatížením těchto slov vzbudíme dojem, že tam jsou právě a výhradně kvůli svému významu a rýmují se vlastně jaksi mimochodem. Co se týká jazyka, ten se sice uchránil strašlivostí obvyklých klišé, ovšem, že bys vytvářela nějaké osobité obrazy či svébytné pohledy na skutečnost, se také říci nedá. Takže hlouběji kritizovat mi asi nelze - text patří stylově do intimní korespondence, deníčku, památníčku nebo jej lze otrle zhudebnit jako táborákový cajdák, kdy při pohledu do plamenů sevřeni okolní tmou vzniká citové souznění z podnětů jinak zcela nepatrných.

vubec jsem nemyslel ,ze bys to menila, je to tvoje.. me nerusi predposleni radek-vzdycky bude nejaky predposledni a o vazenem versi to taky neni, ten by zustal i tak..ale me rusi:" že prostě nemůžeme jinak..."..zda se me, ze to tam nepatri.. ale je to muj nazor..

moorgaane :-) je to vázaný verš...nějaký předposlední řádek tam být musí...dík :-)

užasně silné a jasné..nediskutovatelné!! zapadá to do sebe jako ozubené soukolí a pointa je výstižně utajená ale zřejmá.. ..nikdy to stejně nebude ta nejněžnější báseň,vždy lze být ještě něžnější a i kdyby byla,tak nic nekončí.. uplně dokonalé by se mě jevilo, kdybys vypustila předposlední řádek, ten mě to ruší a vyhazuje z kontinuity../***

nejvíc se mi líbí první sloka, ale je taková jednoduše milá celá :) *

Stále o tomtéž ale naštěstí vždy jinak. Je to jako stará rána, na kterou už nefunguje sulfathiazol...*

babí léto slunce v duši dozrávající vinohrad... jj

Utichl vítr stříbrný (i ve snu, jak se zdá) co zahraje mi na struny je občas jeho ozvěna :-))*

Jo, jenže na čtení těch pidi písmen v drogerii musím nosit v kabelce brýle ;-)))

> V osmnácti? Myslím, že tak nějak. Pak už jsme jen uhýbali ranám a podléhali kompromisům. Očí se to netýkalo. Ty se chrání přednostně a nejvíc.

V osmnácti? ;-))

> není mi osmnáct Tušim tak o dva, o tři... Je lhostejno, co píšou v te... občance. Pořád se něco děje a my se na to díváme určitýma očima. Kdy ty oči přestaly stárnout?

lhát se nemá ani ve snech... :-) *

Lakrov, není mi osmnáct ;-)

> budeš mi zpívat písničky > které jsi jiným hrál? Tohle je zvláštní, pocopitelné, ale s podivným pocitem. Je vhodné k to mu ještě něco dodávat?

Hezky podané... melodické... Nenáročné pro čtenáře.. žádná krkolomnost.. ale ani žádná přílišná hloubka... taková odpočinková... TIP