Já jsem Vám psala

Tak ještě jednou, i když jsem už zvěřejnila epitaf..:)

Já jsem Vám psala, přiznávám,

a stydím se za ty směšné řádky.

Ten inkoust měl mě radši otrávit.

Ach, budete mít pane klid,

když svoje slova vezmu zpátky?

Já jsem Vám psala, přiznávám,

a mrzí mne ten patetický tón.

Měla jsem se spíš zalknout svými slovy

a přesto Vám píši dopis nový:

ať omluví se za mne on.

 

Já jsem Vám psala, přiznávám,

a chci vzít zpět ty kleté listy,

hranici své je dáti na podpal.

Bláhové ptát se, zda jste o mne stál?!

Tak proč přede mnou papír čistý?

Já jsem Vám psala, přiznávám,

proč kapky, ach pane, pršelo,

nerozpily v adrese to jméno

kterému býti doručeno

mé psaní zřejmě nemělo.

 

Já jsem Vám psala, přiznávám,

teď oplétám se vinou svojí

že jsem Vás vyrušila z ticha.

To nebyl rozum ani pýcha

co za dopisem hloupým stojí.

Já jsem Vám psala, přiznávám,

a měla jsem se protnout perem

ne po řádcích vést jeho špici

a snít, že slavní milovníci

vedou mě k Vám tím podvečerem.

 

Já jsem vám psala, přiznávám.

Však nový dopis, proč jej píši?

Ach při Kristu a při Ježíši!

já přemýšlím, jen buďte tišší…

Psala jsem pane vůbec Vám…?

---