Hlad

Můj první pokus o surrealistickou báseň.

Hlad je tak sžíravý,
uvnitř totálně hořím,
bolí mě zuby a vlasy,
už nechci být tak malá..
Chodí ručka dokola,
pešek už jenom čeká,
čeká na správnou chvíli,
na stehnu tě lechtá.
Neodcházej!
Proč to děláš?
Knihy smutně stojí,
pití je jak z kanálu,
všichni jsou pryč.
Neboj se, nebolí to,
chci být jako vlaštovka,
zobat žížaly z ruky,
sešit je celý popsaný,
mám hlad jako had.
Hlad je tak sžíravý,
existuje Bůh?
Propiska je rozbitá,
boty leží na rohožce,
stojí zato být sám?
Hlad je příliš sžíravý,
mám křeče.
Prsten na ruce tlačí,
tlačí do kuřích ok.

---