Prázdný byt

chceš slyšet smích... i malý úsměv stačí když v očích s nadějí se zračí chceš slyšet smích co zpět se neotáčí, plamene šleh i jazyk dračí, ten malý hřích... ***

pěkňoučké***

Nejak to prázdno až príšerne cítim, ani nie v byte, ale vo svojom vnútri. Pekné aj keď smutné pocity z básne*

Moc...*!

líbí se mi ... má atmosféru *

Jani, dík...ráda Tě "vidím" :-)

Marcelko, moc hezky jsi vyjádřila pocity prázdného bytu... TIP a zdravím :-)))

Tenhle byt má naději...majitelka se vrátí z nemocnice. Dřív se hodiny natahovaly, aby mohly měřit čas...pokud se nenatáhly(vzpomínám si na babiččiny hodiny s kukačkou, které jsem mohla natahovat za odněnu...měly šišky jako závaží :-))..pokud se tedy nenatáhly, "zastavil" se čas. Děkuji za komenty:-)

slova, básně, texty působí na člověka podle toho, v jakém světě momentálně žije, co se mu v tom světě děje a jaké myšlenky v tom světě má. Prázdný byt, o kterém přemýšlím asi poslední měsíc vlastně ani zas tak prázdný není, přitom ale je najednou zoufale prázdný (stejné slovní sojení jsem použila, když jsem psala o jednom dopravním prostředku...)..a už možná vím, proč Virginia Woolfová napsala Jakobův pokoj. snad... uhm, nějak moc tady mluvím..tedy nechávám tip za pocity, myšlenky, vzpomínky a prázdné ticho

zbyly jen vzpominky..

V tomhle se teď ztrácím (snad je to večerní záležitost a tady teď máme ráno...) Ještě se vrátím.

Nádherné! Ten pocit! T**********