Zvolit...

Když jí v práci vypadl mobil z ruky, lekla se. Tlačítko se šipkami odlétlo doprostřed místnosti.

Sebrala ho ze země a pokusila se vrátit zpátky na místo.

Oddechla si. Telefon fungoval, jen občas problikl display.

Držela přístroj v ruce a vzpomínka jí sklouzla do zimy před pěti roky.

Začala tehdy jezdit do práce autem - do okresního města a manžel jí vlastně mobil vnutil.

,,Zůstaneš viset někde na cestě, budeš potřebovat pomoc a jak mi dáš vědět?“

Nesnášela tyhle technické vymoženosti.

Neměla ráda počítač u kterého muž i děti trávili zbytečně mnoho času.

Nesnášela všechny ty ovladače od televize, satelitu, přehrávačů.

Připadalo jí, že je v těch drátech zamotaný celý jejich dům.

Nenapadlo ji, že za pár let si nedovede ona sama život bez těchto „hraček“ představit.

Teď stála a dívala se na jména, která se jí objevila v telefonním seznamu.

Bylo to divné. Nevěřila na věštecké sny, ale uvědomila si, že předminulou noc se ji zdál sen o tom, jak jí vypadl z ruky mobil a roztříštil se na tolik kusů, že už nešel sestavit do provozuschopné podoby. V tom snu se rozbrečela. Věděla, že právě přišla o své přátele, že už se jich nedovolá, že nezná jejich čísla.

Nyní posouvala  jména uložená v adresáři a přemýšlela, která z nich by mohla postrádat.

Před jmény svých blízkých měla předsazená A - aby se jí zobrazovala jako první…

Smazala pět čísel o kterých věděla, že už je nikdy nepoužije. Bez smutku, bez zaváhání.

Pět čísel za pět roků…Které bude šesté?