Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta
11. 02. 2010
7
10
1317
Autor
5ars33r
Dostalo se mi mnoho, když stačilo málo.
Já chtěl však stále více a více.
Stejně jako všichni.
Nikdy nemaje dost.
Pro trošku toho o co mám méně,
nevnímám lidi, co nemají nic
a přejí si jen žít.
A netrpět.
V záchvatu chtíče, v honbě za vším,
zakopnu a zvedám se z prachu
a konečně spatřím,
ty, po nichž šlapu.
Nikdy jsem nekráčel po tvrdé zemi,
jen po měkkých tělech trpících.
A mrtvých.
Jichž stále přibývá.
Nelze jen přihlížet, nelze ni pomoci,
Lze jen křičet, když nikdo nevnímá,
lze jen též trpět.
Zbytečně.
A plakat.
10 názorů
Nonchalance
23. 05. 2010
Nemyslím si, že je to příliš archaické a i když možná upřednosťňuji tohle před přílišnou moderností, která dnes hraničí velmi často s postmodernem, proč se pár archaických tvarů hned odsuzuje...??=)
Začátek je jako omývání ničeho
Od třetí strofy se mi to líbí, ale příjdou mi zbytečné ty starosvětské výrazy.
Celkově to působí dost nekonkrétně, rozevlátě(snad účel)
TIP!