Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJednou...
Výběr: Print
02. 05. 2010
31
26
4429
Autor
mylenka
čas
který říkával mi paní
jak zrnko písku v hodinách
vklouzl do mého usínání
když obalit ho chtěl tvůj strach
přikryla jsem ho zlehka dlaní…
perličkou bílou
ve stmívání
svítím ti do tvých vzpomínek
neboj se
to jen doba zrání
na chtění stále hledá lék
čas
který říkával ti pane
jednou se stejně zastaví
pak moje vlasy rozcuchané
zapleteš
znova do trávy
26 názorů
return-of-ca-2
26. 05. 2011
Nechci poklonu...proto jsem Ti to neavizovala. To by mě mrzelo, kdyby sis vymyslel tento důvod.
Já básničky kdysi i recitovala. Měla jsem na střední skvělého češtináře... já své texty píšu ušima :-)
To Tvoje "a tak" mi tam nesedí.
return-of-ca-2
26. 05. 2011Jarmila_Maršálová
04. 05. 2010
Guy, můj čas je stejný jako Tvůj...a jednou se i ten Tvůj zastaví...ale teď, právě teď Ti říká - pane :-) copak to neslyšíš?
Augustine, tvoje pochvala těší dvojnásob :-) děkuji a dala jsem na Tvoji radu.
Presbytere, sova jsem , ale jen s malým s :-) ještě, že rozcuchaná bývám dost často ...sama od sebe ;-)
Děkuji všem...za návštěvu a komentáře. Mám je raději než tipy :-)
Kiwagamo´ag
03. 05. 2010
Poslední sloka je super, trošku mi připomíná mou oblíbenou báseň Antonína Sovy: Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? Tip
Augustin_Šípek
03. 05. 2010
máš nějaký hodný čas ..
můj se zastavit nechce, o zdvořilém oslovení ani nemluvě
:-)