Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠepoty
19. 07. 2010
5
12
842
Autor
Wv
Ztrácíš se v šepotech v nemocnicích
a po kapkách utíkáš
do koloběhu života a klinické srmti...
Už svítá
a v láhvích nezůstává víno,
jen ranní strach, že na tebe příjdou
a v bílých pláštích
budou se tě ptát,
zda slyšíš šepoty
a nebo blouzníš
v horečkách
s prsty rozedranými...
Neutečeš...
Vlastně ani není kam...
To jen šepoty v nemocnicích tě budou zvát,
na procházku pod měděnou oblohou,
na procházku v koloběhu klinické smrti...
Nezapomeň,
od země nikdy nešlo teplo...
12 názorů
sepotvkorunachstromu
10. 03. 2011
Je silně depresívní, ale zralá - jistě nepíšeš od svatýho mně, kdy jsi oficiálně vstoupil na tento server. Podle tvorby bych soudil, že už jsi tu s nějakou přestávkou delší dobu, pod jiným nickem. To je však irrelevantní. Mně se ta báseň přes svou ponurost líbí. nekouká z ní strach, spíš smíření. Tím je mi blízká...