po cestě

Dívám se skrz okno na svět co se míhá pod koly

                     jako strom co věky stojí neobjeven

                    na slunečném místě v lese za tvým domem

A ptám se, jestli to vydrží

                    jako domy, postavené našimi dědy

                   na okraji města co ještě nemá jméno

A ptám se, jestli to vydrží

                    jako hory v dálce se zdají tak malé,

                    jako já někdy uvnitř, když se díváš moc zblízka

A ptám se, jestli to vydržím

                    jako ptáci na obzoru, když vidíš tu volnost,

                    kterou si ty nikdy nebudeš moct dovolit

A ptám se, jestli to vydržíš

                    jako čerstvě položená cesta do konce tvého života,

                    se stáčí pořád okolo tebe, usměrňovat tvé rozmary

A ptá se jestli to vyrdžíš, nelítat a nedýchat pod vodou