Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČím stůňu
23. 09. 2010
28
27
2426
Autor
Robinia
Zabouchnout dveře...
Zahodit klíč...
Nestačí nepokoj uklidnit,
potom by nezbylo nic,
jen zlý sen,
jen tíha, co do hlubin tlačí,
stiskne ránu
už zacelenou
a znova bolí.
Přibitá na pranýř
připíjím z poháru bezmoci
v bezesných nocích.
Zoufalý pokus
zvrátit hořkost všech omylů
Minulost se nedá svléct
jako hadí kůže...
27 názorů
Minulost kroutí se jak had,
v závitech mozku srdce sténá,
smutek, ten nelze vysvlékat,
a duše jednou poraněná
příště se na pozoru má
uvěřit tomu, co se říká,
a nedůvěry očima
soudí to, co se citů týká...
Však nelze si pro staré rány
odříkat celý Lásky svět,
budu-li chtít, Fortuna dá mi
líbezných citů vonný květ...
blboun nejapný
23. 09. 2010
..myslienkovito ma zaujal posledny dvoj vers 'minulost se neda zvlest jako hadi kuze' (tie ti vysli)
pocit chápu, výběr slov mě sere (hlubina, pranýř, bezesné noci, hořkost...)
...a zase mlátíme hlavou do zdi, po osvěžení (text nad tebou), opět připíjíme si "poháry bezmoci", zahazujeme klíče, bezesné noci, hořkost...text jako ze záhrobí.
Marcela.K.
22. 09. 2010sepotvkorunachstromu
22. 09. 2010
Zoufalý pokus
zvrátit hořkost všech omylů
Minulost se nedá svléct
jako hadí kůže...
výstižně vyjádřené, celá báseň je krásná, TIP
Jarinko, to je taky jedna dost stará písanka, ale právě Ty jsi mě navedla k tomu, abych ji vyvěsila na Písmáka :-)