jeden den v lednu

hluboká modř až k závrati
safíry rozsuté do bělostného třpytu
v galérii plenérů se neplatí
když leden odhalí svou identitu

bez  strojení ohňů, hluku a taškařic
v tichu a pokoji vzýváme zimu
mlčky a důstojně žít touto čistotou
v průzračně šeptaném pianissimu

na nebe hluboké přitisknout oči
k zemi se přichýlit, nechat se nést
zmámení tím, že s námi se točí
slunečním dnem a nocí dálných hvězd

17. ledna 2011