Horké dny

Letní dny

jeden po druhém

snad sázely horké brikety do kamen

kousek dál v polích

zlátla pšenice

stříbřil oves

a nad tím vším visel skřivan

jakoby ho tam někdo namaloval

nebo zapomněl

vedro vklouzlo i do sklepa

zmapovalo terén

kout po koutě

až se sekretáři zamžila zaprášená skla

a v kříží i dvířkách mu loupalo

jako když střílí

- Aúúú Aúú Aúúúúúúúú!

To je hrůza!

stěžoval si

lampa i žárovka ho litovaly

jenže

stejně to nechápaly

na teplo byly prostě zvyklé

konev se toužila orosit

ledovou vodou ze studny

a Vincent začal

- jooo, v Seville, tam se i dveřím potí panty. Oceán šumí, kočky jsou divoké a nezkrotné, ruch a vzruch a ve vzduchu se chvějí dějiny.

Všichni zatajili dech

- vyprávěj, vyprávěj!

- Sevilla, dýchá historii. Má jí zadřenou ve zdech, v každé dlažební kostce, prohání se uličkami, zpívá v hospodách, je všudypřítomná.

- daleký praprapředek krásné, vášnivé Issabell, přístavní myši sevillské, byl mezi prvními odvážlivci, co dopluli do nové země a vrátili se zpět.

Vyprávěla a pak

zpívali jsme s námořniky v hospodě

hou

hou

hou

vtom zachřestily kastaněty

naléhavě

Issabell tančila flamenco na stole

hrdá a nezkrotná.

Ó, má krásná Issabell

jak já tě miloval

všichni jsme se zpili

téměř do němoty

tehdy přišel Honzík o ucho

a dobrodružná Madla málem o život.

- jak tooo, jak tooo?

Pištěly napjaté myšky

ostatní obyvatelé jen zatajili dech

a trpaslíkovi málem vypadly z důlků dychtivé oči

jenže Vincent se zasnil

za hlavou mu šplouchal oceán

divocí kocouři se rvali o smradlavou rybí páteř

jen tak

aby se blýskli

kočiči dámy nosánky nahoru

taky jen tak

aby se neřeklo

to se ví

a krásná Issabell

tančila na stole

blýskala očima

hrdá

vznešená

nezkrotná