Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tajemné kosočtverce v obilí

09. 07. 2011
53
102
8707

 

 


Ve čtvrtek dvanáctého srpna večer nalezl akademický malíř Izidor Popelec v elektronické poště svého počítače naléhavou zprávu. Stálo v ní:

Zachraňte svět!
Pět minut po poledni Vašeho času jděte do ústraní, položte pravou ruku na zem a pak všemi buňkami své bytosti pošlete svou Energii/Vědomí ke středu Země. Pak proneste pevným hlasem: Ať všichni psychopaté, kteří řídí moji planetu, následují cestu Vědomí, cestu Univerzální lásky, a to ihned, nebo ať jsou neprodleně odstraněni ze Země!
Váš mozek vytvoří mozkovou vlnu, která bude znásobena podobnými vlnami miliónů lidí kolem celé planety. Výsledek Vašeho snažení bude doložen znamením!
P.S.
Rozešlete tento dopis sedmi přátelům. Řetěz nesmí být přerušen! Pokud dopis neodešlete, postihne Vás krutý trest! Zde je několik případů:

- Majitel motelu Norman Bates, v domnění, že se jedná o účet za telefon, dopis roztrhal, útržky nasypal do nádrže automobilu a vůz pak odtlačil do bažiny. Jeho jediný host, transvestitní nekrofil, mu mezitím znásilnil pět let mrtvou matku a ujel bez placení.

- Samantha Brownová z Bostonu obdržela tento text e-mailem ráno 11. září 2001. Zdržela se jeho mazáním natolik, že zmeškala letadlo  společnosti American Airlines do Los Angeles. Skoro celé dopoledne ji to mrzelo.

- Izaac Löwe z Jevíčka anglicky psanému textu nerozuměl, list snědl s česnekovým dressingem a dva dny nato obdržel příkaz k deportaci do koncentračního tábora v Lužné nad Planicí. Přežili jen díky tomu, že tam žádný koncentrační tábor nebyl.

- Jistý Michael Jackson, původně černoch...

„A dost!“ okřikl se Izidor s rukou na půl cesty k linoleu. „Myslíš přece racionálně, konzumuješ racionálie, počítáš s racionálními čísly a necháš se zmanipulovat báchorkou o biorezonanci? V době mezigalaktických sond, molekulární genetiky, internetových sítí a třívrstvého toaletního papíru budeš věřit v okultismus a parapsychologii? Na to se půjdeš vyspat!“
A šel. Před tím ale, jen tak pro jistotu, vykonal předepsaný rituál a rozeslal text na všechny uložené adresy, včetně banky a Asociace výtvarníků.
Usnul rychle a nerušeně. Kosmetička nedávno jeho choti doporučila navlékat si přes noc na ruce a nohy plastové sáčky naplněné pleťovým krémem a vlasy ošetřené balzámem zavinovat do ručníku. Kosmetička byla rozvedená.



„Nemysli si, že se budeš celej den povalovat!“ vyrval Popelce z děsivého snu manželčin druhdy konejšivý soprán. „Pračka divně chrastí a zase sežrala tři ponožky. Už mám šuplík plnej osamělejch fuseklí! Musíš se na to podívat.“

„Jsem grafik, nikoliv opravář spotřebičů,“ utrousil Izidor cestou do koupelny, „sama víš, že nevynikám v řemeslných dovednostech. Odbornou práci mají dělat odborníci.“

„Dobrá, připouštím, ale moc se neraduj, Pyrrho! Nasypeš slepicím a posekáš trávu. Jedu do města k sestře hlídat haranty. Vrátím se až odpoledne. Ohřej si párek. Čau.
Jo, a to obilí na záhumenku taky nějak divně polehává!“ zaslechl ještě zezdola od vchodových dveří.

„Divně polehává?“ mumlal si ústy plnými zubní pasty, jda na balkon, aby se přesvědčil.

Nevěřitelné! Uprostřed políčka ječmene se skvěl s udivující pečlivostí vyválený dokonalý kosočtverec. Pravda, bez atributů tomuto utrhačnému symbolu přináležejících.
„Ha! Znamení! Universum se mi pokouší něco sdělit,“ zauvažoval výtvarník, vzpomenuv na dotěrně naléhavý a zcela živý sen z této noci. Ležel v poli, nad ním se skláněl Sigmud Freud s otepí nějakého roští v náručí a příšerně se šklebil.

„Snad bych mohl tento fenomén prokonzultovat se sousedem MUDr. Hojdánkem,“ přemítal polohlasem nad hrnkem kávy, „jenž je homeopatem, a holedbá se, že po mnohaletém důkladném pozorování přírody získal schopnost rozpoznat ty nejskrytější souvislosti světa. Získanou schopnost nyní mění na hotové peníze tak, že churavým podává preparáty, které poblíž účinné látky jen ležely, nebo se o ní pouze doslechly. Ten filuta zašel dokonce tak daleko, že svým pacientům zasílá homeopatika prostřednictvím e-mailu, čímž dosáhne u medikamentu zředění zcela nevídaného. Pouhý pohled na fotografii pilulky má údajně přímo zázračné uzdravovací účinky a pověsí-li si pacient tento obrázek do pokoje, dojde v místnosti překvapivě rychle k eliminaci všech negativních zón, jakož i k sanaci vlhkého zdiva. Hojdánek by mohl...

A nebo radši ne. Už vidím, jak mi po domě pobíhají hordy senzibilů, biotroniků a proutkařů, předstírajíce lokalizaci patogenních proudů. Přitom každé dítě ví, že geoanomálie probíhají bez výjimky a za všech okolností přímo pod postelí a pod křeslem u televize. No nic,“ oprášil Izidor košili od drobků ze snědeného rohlíku, „nejlepší nápady na člověka přijdou při sekání trávy.

 


„Dobré ráno, paní Chroustalová,“ snažil se Izidor překřičet řev motoru sekačky, „tak z konzumu, z konzumu?“

„Jakypak ráno? Deť bode co chvila k plednimo, senko! Do z jedenáctyho autobuso. Bela sem v Kostelco o Voráčke, nechat si veložet karte na staryho. Je posledni dobó nejaké nascipané. Tož s Pánem Bohem.“

„Aji ze šatama,“ spolknul Popelec posměšnou variantu odpovědi, když tu byl napaden myšlenkou. „No ovšem! Sybila kostelecká! Věhlasná Pýthie ze sousední vesnice! To je ono! Kam se na ni hrabe Hojdánek. Tráva počká! Hopsa hejsa do Kostelce,“ pobrukoval si osvícenec soukaje kostru z montérkového overalu.

„Škoda, že tu manželka nenechala svoje auto. Tahle černá limuzína se bude před věštírnou vyjímat jako záchod v hladomorně,“ uvažoval za jízdy. „A telefon jsem zapomněl doma. Ale stejně, co bych ženě asi tak řekl, kdyby volala?   Co zrovna děláš? - Ále, sleduju vykládání karet. -  Ty jsi u astrologa? - Ne, v mořském akváriu. Přivezli želvy.  To by mi nespolkla. Moment, jak byla ta adresa? Libuše Voráčová, Kostelec 42. To bude nejspíš támhle za kostelem.
 

 „Dobrý den, jste objednán?“ ujala se Izidora drobná blondýnka a koketně odhalila část jídelního lístku z vietnamského bistra, vytetovaného na levé paži.

„Objednán? Netušil jsem, že je nutné ohlásit se předem. K jasnovidce!“

„Jak, jako... A jo to nééé! To je jako kvůli evidenci. Ale, jako každou desátou návštěvu pak budete mít zdarma!  Potřebuju jenom vaše jméno, datum, hodinu a místo narození, rodinné poměry, majetkové poměry, milostné poměry...“

„Moment. Zadržte ručej svých slov. Nepřišel jsem vyplňovat kvízy ani se nehodlám stát abonentem vašeho orákula!“

Blondýna na okamžik zbrunátněla. Nato vystřídala přehršel barev tak rychle za sebou, že by jí oliheň záviděla.
„Nechte si to, jóó?“ protáhla obličej posetý množstvím hnisavých ran, okrášlených kovovými kroužky. „Kdo je u vás jako to... Ručej?“

„Ručej je bystrý tok, slečno. Tok vody, řeči, čehokoli. Snad jen s výjimkou toku tetřevů,“ snažil se ji Izidor uchlácholit. „Vy budete bezpochyby také velice bystrá. Až trochu hyperaktivní, viďte? No, že vám vyzdobili náušnicemi celý obličej, než se trefili do uší.“

„Eee?“

„Dobrá, zanechme kočkování. Zdá se, že je nezbytné, abych pohovořil s duchem jistého doktora Freuda. Můžu vstoupit k madam Voráčové?“

„Eště je tam stará... Totiž, má tam dosud klienta. Ale s tím duchem, to nevím. Jako duchy, ty vyvoláváme. Po setmění. Ten váš kamarád je od ef, to byste přišel na řadu nějak po půlnoci. Víte, naše médium je bývalá učitelka, tak je zvyklá vyvolávat podle abecedy. Ale stejně byste se toho moc nedověděl. Duch kominíku... komunuk... Prostě, jako odpovídá akorát klepáním. Zaklepe jednou - ano, zaklepe dvakrát - ne.“

„Hm, tak to ne. Nejsem zvědavý na nějaké záhrobní klepy. Co byste mi tedy doporučila?“

„No, děláme výklady z karet, čtení z ruky, věštění z koule, výklady snů...“

„Sny! To je ono! Tak na to si počkám. Chvilka mě nezabije,“ pohlédl Izidor na hodinky. „Na tom obrázku nad vámi, slečno, je paní Libuše?“

„Ne, to je její matka. Slavná věštkyně a jasnovidka Larisa van Horne. Ta ve své vrcholné formě předpovídala až čtyři katastrofy denně.“

„Ale,“ zaradoval se Izidor. „A paní matka se v současnosti nachází kde?“

„Nerada vás klamu, totiž zklamávám,“ blábolila hosteska, zjevně ovlivněna Popelcovým šroubovaným slohem, „ale v současnosti se ze zdravotních důvodů nachází na hřbitově. A jak vidím, babi Maršálková je už hotová,“ pohlédla s ulehčením na drobnou stařenku ve dveřích, „tak můžete vstoupit.“


„Dobrý den. Neruším?“ rozhlédl se kumštýř po místnosti, kterou úsporně osvětlovala úsporná žárovka. Vědma, sedící za masivním stolem, měla přední stranu hlavy počmáranou veselou karikaturou obličeje a hmotnostně se přibližovala hnědouhelnému rypadlu.

„Posaďte se, pane Popelka.“

„Popelec!“

„Já vím. Nuže, přejete si vyložit minulost, nebo budoucnost?“

„Nu, stavěl bych se mnohem vstřícněji k budoucnosti, ve které budu jednou žít, než k minulosti, ve které pravděpodobně nikdy žít nebudu, že ano.“

„Ještě jednu otázku, když dovolíte, jste věřící?“

„Netuším sice, jak to souvisí s mým problémem, avšak ano, jsem přesvědčeným, oddaně a hluboce věřícím člověkem. Věřím v NEEXISTENCI Boha i čehokoliv podobného! Což mě přivádí k té záležitosti...“

„Já vím, pane Půlpenc, já vím. Vy jste blíženec, jak vidím, že?“ oprášila věštkyně skleněnou kouli švédskou utěrkou.

„Ne, zatím jenom ublíženec. Zkuste si, milostivá, přepnout na jiný kanál. Freud! Nevidíte tam někde Sigmunda Freuda? Toho si žádám!“
Jasnovidka údivem několikrát pozdvihla srostlé obočí a současně zapráskala knírem. Vypadalo to, že jí na obličeji kopulují kondoři.
„Mohla byste vydatnou žílu vašich dohadů přetavit v něco smysluplného?“

„Pane Pupenec, metapsychologie není metalurgie. Bez otázek není odpovědí. Myslíte tím Freudem něco konkrétního?“

„No ovšem. Celou dobu o tom hovořím. Měl jsem v noci živý sen. Ležím v lánu obilí, nade mnou se sklání Sigmud Freud, nic neříká, jenom mi ukazuje různé druhy květin. Begonie, jahody, hruškové květy, větve habru a bílou chryzantému.“

„Můžu vám to říct tak, jak to je? Bez obalu?“

„Klidně to vybalte.“

„K tomu není zapotřebí žádných spiritistických dovedností. Na to vám stačí znalost květomluvy. Každá kytka totiž představuje nějaké sdělení.

Begonie - dej si pozor! Jahodový květ - vím něco nového. Hruškový květ - musím s tebou mluvit. Habr - očekávám tě na známém místě. Chryzantéma bílá - pravda zabolí.

Tak, pane Popletenec, to bychom měli. Dostanu od vás šest set devadesát korun. A řekněte vaší paní, že ty tři ponožky najde v kapse svého proužkovaného županu.

 


„Kde se flákáš?“ vítá Izidora žena. „Slepice řvaly hlady a tráva je furt po kolena. A co seš tak zelenej, jako by ses předávkoval špenátem?“

„Jedu z Kostelce. Přihodila se mi dnes taková neobvyklá...“

„No jo, ty máš furt něco, ale nevěřil bys, co se stalo mně! Představ si to, musela jsem se od ségry vrátit autobusem. Nějakej zmetek ukradl mýho Reníka! Z parkoviště na sídlišti!“

„Zcizil Renaulta? Tvého bitevního Renaulta? Nečekal bych, že i mezi vyvrheli se najdou masochisté!“

„No, musel to být naprostej vypatlanec. Ani si nevšiml, že nádrž je úplně suchá, tak dokodrcal akorát za město. Policajti už Rendu odtáhli. Ještě mi volali, že pachatel, než zdrhnul, rozkopal dveře, víko kufru, oba blatníky a nějaký světla. Já nevím, mám se přiznat, že už to tak bylo?“

„Když o tom tak uvažuji, nemohu se zbavit dojmu, že právě před tímhle se mě Freud v noci pokoušel varovat. Jenom nechápu, proč kolem těch znamení nadělal tolik cirátů. Jestli trpí komplexem méněcennosti z toho, že je mrtev? Nebo že po smrti musí nosit tak příšernou kravatu? Proč se nevyjádří jasně? Kdyby mi poslal e-mail, nebo aspoň šek na nějakou větší částku, zabilo by ho to?“

„Tak já se tady snažím vzbudit trochu soucitu, že budu mít zejtra pernej den, a ty na mě s Freudem? Nic nebude! Už jsem se namazala norkovým krémem a jdu spát. A tobě to doporučuju taky. Ráno projdeš záhumenek, jestli není díra v plotě. Zase nám někdo zdupal brambořiště.“

„Zdupal brambořiště?“ opakoval mechanicky Izidor a vyšel zčerstva na balkon, aby to zkontroloval. Kýženě se mu ulevilo. Žádný další rovnostranný rovnoběžník.
V posledních paprscích zapadajícího slunce se v bramborové nati rýsovaly kruhy. Zaplaťpánbůh, čtyři docela normální, vzájemně propojené kruhy.


„Jo, abych nezapomněla,“ děla k Izidorovi chemicky ošetřená manželka, zručně obalujíc končetiny mikrotenem, „doufám, že se zejtra nikam nechystáš! Potřebuju si ráno půjčit tvoje Audi!“



102 názorů

Zuley - no prosím, málem chcípneš smíchy a přitom, jak se lze dočíst v komentářích, nejeden čtenář odvrátil své zraky zhnusen a nepobaven. Inu, každému se zavděčit nelze, že, ale někdy si připadám, jako kdybych v muslimské mešitě rozdával jitrnice. (-:


Zuleyka
03. 12. 2013
Dát tip

,,Vypadalo to, že jí na obličeji kopulují kondoři.,,

Není jediná větak u které jsem málem chcíplo smíchy :-)

Obdivuji tě!!!

 


Milé od tebe.

Markel
08. 06. 2012
Dát tip
Líbilo moc - T

Sdělená radost dvojnásobná radost! Jen se klidně poděl. Fanoušků není nikdy dost.

I tohle je paráda :D Obzvlášť u: „Ručej je bystrý tok, slečno. Tok vody, řeči, čehokoli. Snad jen s výjimkou toku tetřevů,“ snažil se ji Izidor uchlácholit. „Vy budete bezpochyby také velice bystrá. Až trochu hyperaktivní, viďte? No, že vám vyzdobili náušnicemi celý obličej, než se trefili do uší.“ jsem se nemohla přestat smát a i přesto, že jsem to vytrhla z kontextu a podělila se o to s okolím, neztratilo to na vtipu a dost jsem pobavila - díky Tobě ;) *

:-)))

No jo! Ale něco tomu pebývá. Vůči takovému zobrazení by se asi automobilka Renault důrazně ohradila.

už je to i v novinách... http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_absurdarium.asp

F.L.Vděk
31. 07. 2011
Dát tip
Ano. Citlivost si vykládají jako slabost, hloubavost jako nerozhodnost. Okamžitě vycítí šanci, štvou kořist do úmoru, zakusují se jí do hrdel a sají, trhají a ještě při tom pičují...

Opánky - literatura má taky vzdělávat, ne? Kde jinde bys k takovým chytrostem přišla? ((-:

Janino, když já to zatím ani jinak neumím. (-: Ale slibuju, že jednou napíšu povídku, kterou nebude hyzdit ani jeden vtip!

Janina6
29. 07. 2011
Dát tip
Je to bezva, bavila jsem se, ale řekla bych, tak trošku převtipněno. Připomíná mi to takovou brožurku, co má doma moje mamka, něco jako Kniha vtipů. Člověk to otevře a začne si číst, pětkrát se zachechtá, pošesté usměje a pak už mu to začne připadat slabší... prostě mi připadne, že příliš vysoká koncentrace vtipů na malé ploše začne snižovat koncentraci čtenářovu...

F.L.V. dík. K té manželce - mám vypozorováno, že nepraktičtí umělci a intelektuálové se téměř vždy ozdobí podobným typem živodní družky. Asi nějaký magnétizmus, či co. (-:

F.L.Vděk
28. 07. 2011
Dát tip
Bravo, mistře! Atraktivní téma dobře okořeněné humorem, zvýrazněné plastickou postavou pičující manželky...Paráda, báječně jsem se pobavil :-)

Směješ se nahlas? To je pro mě ta největší pochvala.

Nu, já se musím přiznat, že ty tvé sbírky textů mám rozečtené (už trestuhodně dlouho) a nějaký vliv na mě nepochybně mají. Podobně jako Vaudovy fejetony, nebo úvahy od Aleše Nováka. Stejně si myslím, že pro autora je v jistém smyslu pocta, když ho ostatní začnou vykrádat. Toho bych se chtěl dožít. ((-:

V pohodě:) Může se to stát, ostatně, nemyslel jsem to vážně, spíš jenom jako takové přátelské rýpnutí. A jen tak mimochodem, mě se to už taky stalo, tomu se zřejmě nedá vyhnout:)

Ano, chápu. Jedná se však o náhodu. Stane se to. Doufám že mě nepodezříváš, že bych zákeřně loupil cizí náměty, abych z nich posléze vytloukl kapitál? Mimoto na podobné téma jsem už viděl vícero žertů. Konečně, čtenář může posoudit sám. Jedná se o tento text - cituji: "Když se podíváte na snímky z Měsíce, uvidíte tam podobné kruhové útvary, které pozemští vědci mylně označili za krátery. To je omyl, udělali to mimozemšťané! Prostě jsou kruhy posedlí, protože jsou součástí jejich sexuality a tak je všude kreslí, podobně jako lidé kreslí všude kosočtverce. Řeknu vám to asi takhle: Kdybyste vy lidé jednou přiletěli na jinou planetu, jistě by se našel nějaký nedisciplinovaný floutek, který by někde nakreslil kosočtverec. No a obyvatelé té planety by nechápali proč."

Přečti si první odstavec mé sbírky "Ty záhadné kruhy v obilí" a sám uvidíš...

Souhlasím. Ale nerozumím. Považuješ v této povídce nějakou část za uloupenou?

Krást cizí nápady je neetické...

Co na to říct, Vasile? Že mám radost? Že se cítím poctěn? Že píšu právě pro takové čtenáře, kteří se dokážou zasmát i pitomosti a nestydí se za to? To jistě víš. Tak jen prosté - díky. A uctivá poklona milostivé paní!

"...vytiskla jsem ti Květoně", houkla na mě žena hned ve dveřích místo "ahoj" a máchala mi pod nosem áčtverkami. Bylo toho šest stran ! Tohle mám číst? Nakonec jsem se rozhodl ocenit námahu spojenou s donáškou až pod nos a četl jsem. A první dojem ? Z ničeho nic jsem se domníval, že držím v ruce slavnou povídkovou knihu a byl jsem silně rozčarován, když jsem dočetl šestou stránku a nenásledovala sedmá s nadpisem nové povídky. Bravo Květoni Zahajský ( či Květoňu - tuším tak oslovují na Hané ), příjemné a veselé překvapení.

Moc hezká pochvala, Mylčo. Díky. Já mám prostě rád, když se lidi řehtaj. Jo, tu kosmetickou fintu jsem jenom vyčetl z nějakého dámského časopisu. Okamžitě jsem si ale umanul, že musím tuto užitečnou praktiku dál šířit.

Marcela.K.
12. 07. 2011
Dát tip
Ne! :-)Plýtváš vtipem, nápady, neotřelými přirovnáními, které mě - stejně jako Lakrov - okouzlují a jemnost vtipů, které člověk objeví jen při opakovaném čtení je něco jako když se vracíš lesem stajnou cestou a přitom najdeš ještě plno "praváků". Každý jiný by z toho sepsal deset povídek, kořenil je po troškách a ty to sem vrazíš všechno naráz a ještě zamícháš! a je to skvělý, chutná to báječně, jen mě trošku bolí pusa /- od smíchu :-)/ P.S.: Fakt se ti manželka takhle balí každý večer?

Plýtvám písmenky? Já vím, je to dlouhé k nepřežití. A to jsem dobrou třetinu vyškrtal.

Marcela.K.
12. 07. 2011
Dát tip
Plýtváš, Květoni, plýtváš :-))

MDavy - já ti to teda prozradím. Bylo to o autech. Jmenovitě Renault a Audi. Víš, jaké symboly mají ve znaku?

Lakrov
12. 07. 2011
Dát tip
> ...žádný originální příměr... Neotřelá přirovnání mi dokážou vždy učarovat...

VT Marvin Nebuď smutný, Marvine, ani já nejsem. Tato prekérní situace nemá nic společného s intelektuálstvím. Je to otázka vnímání humoru, které může být u každého jedince odlišné. Přirovnal bych to k chuti: Kupříkladu s fortelem a láskou připravený špenát zajisté může být lahodným pokrmem, schopným ulahodit zjitřeným čivům mnohého gurmána, přesto nebude chybět hlasů, tvrdících, že se jedná o hnus fialovej, a jedinou delikatesou hodnou toho jména je svíčková (případně něco jiného). Znám dokonce jednoho vegana, který si nemůže vynachválit chuť zrní. Mimochodem, rád vidím, žes exhumoval VT Marvina. Možná by ale bylo patřičnější, kdybys mi psal komentáře pod tím novějším nickem - Fór-rest Gump. (-:

Lydie děkuji. Nikdo jiný neumí tak laskavě a mile upozornit autora na to, že dílo je příliš dlouhé. (-:

Alegna
11. 07. 2011
Dát tip
:-) máš pravdu, je to námět na seriózní výzkum a myslím i zdlouhavý, jen nevím, jestli se jej někdo ujme

Květáčku, malé tetování pod prádlem krásné dívky může být překvapeníčkem(než se zdeformuje nevratnými změnami stárnoucího těla). Ale případné "náušnice" v podobných místech mi nahání hrůzu. E-E.Nakonec pochybuju, že mě čeká nějaká objevitelská cesta.

Lakrov - jsem rád, že sis všimla. Dlouho jsem na žádný originální příměr nemohl přijít. Třeba se to vžije. (-:

Aleg - vaše pračka taky žere ponožky? Zajímavý fenomén. To už je námět na seriozní výzkum. Kam se hrabou ufouni a poltrgaisti.

Lakrov
11. 07. 2011
Dát tip
Vzestupnou tendenci má ten tvůj humor. Pobavilo. Spousta krásných veselých (leč neurážlivých) narážek. V tuhle chvíli mi ovšem vytanulo z paměti pouze jedno prosté přirovnání: "...vyjímat se jako záchod v hladomorně..." :-))

Alegna
11. 07. 2011
Dát tip
pěkné počteníčko :-) nevěděla by vědma, kam se nám ztrácí z párů ponožek vždycky jen jedna hledání dá práci (máme dostatek ponožek pro jednonohého)

Yeziiii - máš recht. Jsem živočich. (-:

Vůně, jsem tomu moc rád, že ses zastavila v táboře dlouhých šroubovic, a nenechala se při tom odradit nezáživným obsahem dopisu v úvodu. Na svou obhajobu musím poukázat na fakt, že téměř doslova stejný dopis opravdu koluje po sítích internetu a je to jediná část povídky, kterou jsem si nevymyslel. Aspoň vidíš, jak je realita nudná. Ať žije fantazie!

Chigwell - nepřeháněj. Jsou povahy, které ani nenapadne, že by to mohlo být srandovní.

Kiwagamo - pírsing a kérky jsou vděčnými objekty mých šprýmů. Akorát na pirátech ve filmech mi to až tak nevadí. (-:

Yeziiinka
10. 07. 2011
Dát tip
Zamrskala knírem... - jsi zvíře! :) ***

U těch náušnic jsem se zasmál nejvíc. Mám na "pírsing" lehce zaujatý názor.

Chigwell
10. 07. 2011
Dát tip
:)))))))))co slovo,to perla,super,jako vždy :)))) T/O

Přátel není nikdy dost.

PecKer
09. 07. 2011
Dát tip
to se nedá nesdílet. Vrhnu tě všanc mým přátelům tip

To jsem moc rád.

Bíša
09. 07. 2011
Dát tip
Dlouhou dobu jsem se tak skvěle nepobavil***

dneska si to mislím:DDDD nemám tucha, ste mě zviklal!

dadadik
09. 07. 2011
Dát tip
no tak celý kus príma :)

Diano, lepší se k smrti uchechtat, než ubrečet.

Dadadíku, jakej kus? To je celý!

Sveřep - jenom jsem chtěl udělat radost konzervativním lékařům. Já osobně homeopatika neodsujuji. Každému jeho Poděbrady, že. Já, například, většinu nemocí úspěšně léčím Hašlerkama.

Renegátka - tak, tak.

Růženko, děkuji šestkrát, ale domnívám se, že maličko přeháníš. Á propos, nepíše se to náhodou "nejzábavňejší"?

Auguste, já se poslední dobou snažím dát čtenáři nějakou záminku, aby se mohl k textu vrátit ještě jednou a najít v něm něco, čeho si napoprvé nevšiml. Byl jsem nedávno nařčen z prvoplánovitosti, tak se snažím.

Diana
09. 07. 2011
Dát tip
Máš mne na svědomí! Uchechtala jsem se k smrti :-))))

dadadik
09. 07. 2011
Dát tip
bezva kus :)

sveřep
09. 07. 2011
Dát tip
...preparáty, které poblíž účinné látky jen ležely, nebo se o ní pouze doslechly. Ten filuta zašel dokonce tak daleko, že svým pacientům zasílá homeopatika prostřednictvím e-mailu, čímž dosáhne u medikamentu zředění zcela nevídaného. !!!!!!!!! to by se dalo tesat:))))

renegátka
09. 07. 2011
Dát tip
Bravo*

pane Kfětoni, vi ste nejzábavnější človjek na tomto serveru!!!

Augustus
08. 07. 2011
Dát tip
Absurdita alá Monty Python a spousty přirovnání, která prakticky zabraňují plynulému čtení. Ne, že bych se nesnažil, ale ono to jde těžko, když má člověk koro u každého odstavce záchvaty smíchu. TIP!

avox
08. 07. 2011
Dát tip
no... letos ještě srpen nebyl... kozáci tu nejsou v oblibě, příště dělej ramena :-D

Věděl jsem, že jsi pilná včelička. (-: To je naposled, co jsem ti takhle poťouchle radil. Vždycky dělám prsa a pak se mi to vymstí.

avox
08. 07. 2011
Dát tip
je vykládání želviček mystické znamení? Proč jsi nás nechal čekat na ten příběh téměř celý rok? Anebo se to událo snad už v roce 2004? :-))


Prosecký
08. 07. 2011
Dát tip
T*

Guy - dík, jsem poctěn. Ale mojí silnou stránkou určitě není krasopis. A to jsem zkoušel psát i v Moravském krasu.

Toscano, to mě ani nenapadlo, zeptat se manželky, co o tomto způsobu vyjadřování soudí. A jak to hezky sugestivně popisuješ, asi se jí ani ptát nebudu.

Avox, děláš dobře. V klidu u kafíčka aspoň objevíš všechna skrytá mystická znamení (např. který den se povídka odehrává) a také všechny hrubky, kterých se autor ve své prostoduchosti dopustil. (-:

8hanko, máš recht. Nekonečno-hanka zní daleko líp. (-:

guy
08. 07. 2011
Dát tip
Jsi BOREC .. B.H. by dodal, že krasopisnej *

Toscana
08. 07. 2011
Dát tip
Kdybych takhle doma začala mluvit já, patrně by muž opustil na okamžik posunování pumprlíků v počítačové hře a starostlivě by mi položil dlaň na čelo v obavě, zda mě nestihla horká nemoc... :o))))) Skvělé, Květoňku, zase mám namoženou bránici. *t

avox
08. 07. 2011
Dát tip
Ty ses zase vydováděl! Anebo jsi dělal generální úklid a vymetl alespoň dva šuplíky nastřádaných hlodů? :-)) Budu se muset ještě vrátit, abych pochytila něco šroubované mluvy :-))) */

8hanka
07. 07. 2011
Dát tip
hmmm povysila som o jedno cislo:))) Premyslam, ci je to pre mna plus alebo minus:)))

Filemon, chápu, že slovenský čtenář se musí o mnoho víc soustředit. Ale, jak vidím, zasměje se častěji.

9hanko, jak to mám vědět? Jsem já snad Izidor P.? Ale je hezké, že ti to vrtá hlavou.

8hanka
07. 07. 2011
Dát tip
skveleee...doteraz som vsetko, co treba xy krat poslat, inak ma nieco postihne, ignorovala a vymazavala z posty, odteraz to budem robit s este vacsou chutou, i ked ma to bude mrziet skoro cele dopoludnie:)) Prosim odpoved - boli tie tri ponozky v jej zupane?

Ferry
07. 07. 2011
Dát tip
dnes i já, osoba veskrze truchlivá, jsem si trochu zapištěla rozkoší z tvých sdělení t*

filemon
07. 07. 2011
Dát tip
Výborné ako vždy. Predstav si, Květoni, že som v rýchlosti prečítala namiesto "toku tetřevů" "toku střev". Potom ma dorazili kopulujúce kondory. Vďaka za veselý podvečer :))

macecha
07. 07. 2011
Dát tip
vy jste fakt vzdělaná rodina :) Škoda, že ne moje!

..to teda seš..Květoni..))

Sepotko, víš, já jsem taková zakuklená perlorodka.

Maceško, jaké hlášky? My tak doma normálně hovoříme a zatím se to obešlo bez obětí na životech.

ale jo, znám tu reklamu "renault na lízing" ve znakové řeči :o)

Aleši, ty asi nevlastníš populární francouzské vozítko Renault, že se těm znakům tak podivuješ, co?

macecha
07. 07. 2011
Dát tip
oprava: na prst ....

..tý jo..to sou perly..jedna vedle druhé..)))***!!!

macecha
07. 07. 2011
Dát tip
Květonu, budeš mě mít na svědomí. Pročítám tvé hlášky, zakusuji chlebem namazaným ma prst sádlem s výpekem a co myslíš, že se stalo? Jak jsem se musela řehtat, tak mi zaskočilo. Fakt se ti málem povedla dokonalá vražda! Kam na ty hlášky chodíš? T****

tak vykládání karet mi utkvělo...a prokládá textu kosočtverci hmm...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru