Ovečka

Ovečka

 

 

 

Prázdné jsou dlouhé schody.

Prázdné a plné prachu.

Vyléváš z očí svých

oceány,

které mlčí.

Rukou svou hladíš

ovečku zbloudilou.

Chce najít matku svou,

chce najít sebe,

však možná též mne.

Buď šťastná v hledání.

Dlaní prázdnou,

její naději zasytíš.

Věří ti,

teď nesmíš ji zklamat.

A raději němý buď,

než slovy mrhat.

Vždyť víru její

nesmíš,

nemůžeš

zklamat.

 

 

---