Čas

Čas

Vteřinová ručička obíhá nekončící

maraton kolem ciferníku, opuštěný

doutník líně dohořívá na okraji

popelníku, v kapsičce u saka

se smutně krčí cíp bílého kapesníku.

Ledové kostky pomalu umírají

na hlubokém dně sklenky,

popsané manžety leží

vedle potřísněné rozhalenky,

v zarostlé tváři spí

chlípný úsměv bez myšlenky,

ruka křečovitě svírá

torzo prázdné peněženky,

rozbité zrcadlo se rudě šklebí;

Pozdrav od milenky?

Doutník pozbyl

svou chatrnou rovnováhu

a nezabránil svému pádu,

gramofon dohrál půlnoční serenádu...

         Hodinový strojek ztratil nad vteřinovkou 

                                  vládu a pomalu dotikal.

V šeru tmavého pokoje zmizel cigaretový dým

                                   jako nepovedený rým.