Chci uvěřit

Časem se noci pravda promění v den a láska

Umře

Odejde za ty černé kopce

Které Tvýma očima nejdou vidět

Stejně jako

Já

Skel už máš plný košík, ale stále sbíráš střepy

Dnů

Spojíš je v alabastrovou vitráž – pro mě

Bude jistě krásná a barevná

Ale nebudu to

Já

Zima na sklíčka vrhá jinovatku bílých krajek

Záclon

Jsou křehké jako vločky v podlampí

Jako tvůj nedělní dotek na tváři

Tys ve vlaku a na peróně

Já

Kostelní zvon své tělo prohýbá pod bičem celé

Hodiny

On i my jsme její otroci

Uvězněni otázkou kdy se zase uvidíme

Ty Ondro a

Já