Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsem charizmatickej (ale snáším to dobře)
Autor
Celaskon
"Smutek z rozchodu je pouhá chemická reakce", řekla mi Sisi na rozloučenou jedno léto.
Jakoby žal duše rozpadlé na aminokyseliny byl snesitelnější.
Zapomněl jsem na ni až po několika dlouhých a bolavých letech. Vlastně jsem nezapomněl nikdy, protože jsem snad ani zapomenout nechtěl. Mám ji někde pod kůží.
----------------------------
Na bolest jsem přikládal mladičkou blondýnku s nádherným tělem. Moc to nepomáhalo. Jen se mi o ní v poslední době dost často zdá.
Říkal jsem si, že musím vyhnal čerta ďáblem. Možná spíš anděla ďáblem. Najít někoho, z koho budu stejně paf jako ze Sisi.
Pak jsem potkal tuhle smyslnou černovlásku s vytetovaným pavoukem na rameni a s houfem ctitelů. Jmenuje se Tania. Vlastně není vůbec moje. Jsme jen přátelé s benefity velikosti poľnohospodárských škůdců. Ale už sám fakt, že je kolem mně, mi stačí jako antidotum všech předchozích lásek. Je jako morfium, kterým jsem na chvíli zahnal bolest, ale získal novou závislost. Je zničující. Baví mě pozorovat sebe sama, jak se v ní topím a občas na chvíli vynořím jen proto, abych updatoval svůj facebookový status. Mám pocit všech závisláků, že ještě závislý nejsem.
"Neptej se na ostatní... Já se tě taky nebudu nikdy na nic ptát...", řekla a nechala si u mě zubní kartáček.
"Proč zrovna já?"
"Jsi zvrhle poživačnej, charizmatickej děvkař."
Tolik lichotek a v jedné větě. Hlavně ten děvkař mě rozesmál, protože jsem zoufale neúspěšnej. A to podle jakýchkoliv středoevropských parametrů. Jo, občas mám taky štěstí. Na chvilku ukecám skoro každou.
Všechny mě mají rády, ale míň, než bych v tuhle chvíli potřeboval.
---------------------------------------------------------------
Pondělí
Dneska mi psala Mary.
Prý by mě chtěla vidět. Ale pracuje v baru odpoledne a večer. Kromě toho ještě studuje knihovnictví asi hodinu cesty odsud. Volno má jen ráno.
"To je škoda, protože jsem z tebe chtěl strhat šaty, vášnivě tě pomilovat a pak ti ohřát sekanou s okurkou".
Chvilku neodpovídá, protože asi lapá po dechu.
"To zní celkem zajímavě. I s tou sekanou teda. Jak víš, že mám ráda sekanou?"
"Nechtěl jsem být tuctovej, proto jsem zvolil sekanou. U mě v práci to nejspíš nepůjde. Hlavně teda ta první část. Budeš si muset strhat šaty sama doma."
"Fajn, beru. Včera jsem byla na rande s výrobcem automatů na sex. Taková ta sbíječka to je... Říkal, že jsem patetická."
"Hajzl! Mám ho seřezat? Vidím, že konkurence je velká. Umělec proti uměláku. Výzvu přijímám. Kdy?"
"Teď jsem chabrus, piju čaj s citrónem. Koncem týdne?"
"Stavím se na lékařskou prohlídku".
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Úterý
Včera u mě byla Tania.
Koupil jsem jí kytici nádherných růží, i když vím, že má radši orchideje. Pak jsem si nasadil sobí parohy a stoupl pod velké hodiny ve vestibulu nádraží a čekal až přijde. Přišla. Byla mírně vyděšená, ale mikulášskou čepici si vzala bez reptání na sebe. Šli jsme spolu nádražní halou skoro mlčky. Ona s červenou čepicí a pugétem růží a já s parohama. Nějak jí zaskočila moje příprava. Romantický gesta mi nejdou.
Přinesla mikulášskou nadílku a taky jednu speciálně vybranou bramboru s malým pindíkem. Taky se připravila...
Psal jsem jí, že když myslím na sex, tak kýchám. Schválne si vzala ty nejobtaženější kalhoty, aby si to ověřila. A já jsem jako napotvoru zrovna nekýchnul ani jednou.
Pak jsme spolu pekli flam (takovou divnou francouzskou pizzu se špekem, který nejí) a vyráběli vaječný koňak. Můj byt je od včerejška plný Salka, vajec, tuzemského rumu, moučkového a vanilkového cukru. Většinu z toho jsme nakonec nepoužili. Taky zapálila všechny svíčky, co mám doma.
Ptáte se, jak zní onen báječný recept na vaječný koňak?
Přesně jako když kočička s pejskem vařili dort:
Kočicka (K): pejsku, máš 8 žloutků?
Pejsek(P): mám šest vajec, (když nebudu dělat blbý fóry).
K: šest vajec má osm žloutků jen v Černobylu.
P: zkusíme recept kolegy Dr. Davida. Vaříme 2 hodiny Salko...
K: doktor David má 50 kilo i s postelí, papučema a kufříkem lékařských nástrojů.
P: tak dvě Salka!
K: jsi talentovaný kuchař, pejsku.
P: musíme to zmixovat s alkoholem. Mám tu Black Label a Božkov.
K: maminka říkala, že rum jen na chuť, nalej whisku!
P: je to pořád sladké jako lejno z nutrie.
K: přilej ještě tu meruňkovici od dědy a smetanku, pejsku!
P: pořádně to zamixuj kočičko.
K: ať Ti nepocákám iPad.
P: už se stalo.
K: tak to slízni.
P: počkám, až na iPadu budou dávat nějaký film pro dospělé, kočičko.
*****
Pořád není moje a nejspíš asi nikdy nebude... Ale možná se malinko chytla. Drápkem. Nic neprozradí a jen se jí smějou oči. Odnesla si zase kartáček, ale o víkendu bude možná zpátky... Tyhlety "možná" mě jednou zabijou.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Středa
Dneska přijde Susane.
Vypadá jako Jeniffer Lopez. Je skromná, tichá, mateřsky laskavá. Pomůžu jí dopsat seminářku z marketingu, kterou bych sám zvládl za půl hodiny.
Susane se o mě stará ze všech nejvíc. Má i klíč od mého bytu, ale mé srdce nikdy nechtěla. But my heart is like South African taxi - there is always room for one more passenger. Možná jí to teď vrtá hlavou, protože mě s Taniou seznámila ona.