Odchází cele posvátní

půl a půl, řekl bych. - neodekadentně symbolistní póze nevěřím, byť za sebou zanechává závan, který se hned nerozplývá. - "patnáctkrát, šestnáctkrát" - nic mi ta čísla neřeknou. - některé obrazy jsem si přečetl rád znovu ("Přál bych si, aby hodiny byly jako děti důstojníků. / Tiché, poslušné ustrašené."), jiné mohu zapomenout - viz ta neo stylizace, např. 2. a 4. strofa - a zvlášť "co jsem stál a dýchal / trochu prachu z křídel můr. / Ne potom co jsem spatřil v ledové řece." - je vidět, jak báseň stojí a padá s (ne)přijetím obrazu, který pro ni má být klíčový. to si dnes můžeš napsat jako dojem z četby, ale revitalizovat to, recyklovat, chtít s tím přijít znovu na trh - ne, to je velmi ošemetné. - já ty obrazy necítím jako zakotvené ve tvé vlastní zkušenosti - někde jsi něco podobného zahlédl a vzal sis to, protože se ti to líbilo a že na to naroubuješ svůj prožitek. nerozepisoval bych se o tom, kdyby z básně nebyla patrná schopnost pracovat s obrazem na určité úrovni. - potom je třeba hovořit o prohřešcích na této úrovni, které bych mohl u jiných básní, psaných pro nějaké nepoučené potěšení ignorovat. - ty jsi evidentně poučený. ještě navíc, ta póza mudrce-askety, hm, ta vrhá již od začátku nevhodný stín na prach z křídel můr a ledovou řeku. - vážně, tohle je ohlas četby, parafráze. - přijímáš-li to takto, potom se domluvíme. :)

...T

Možná by to sneslo trochu pročistit, sjednotit interpunkci, malá/velká písmena... Ale slušné to je, ne že ne. Za první verš tleskání ručičkami (hodin, jak jinak..).

*

Moc se mi líbí metafora o dětech důstojníků a hodinách.*

nevim co k tomu napsat. je škoda k tomuhle říct jen "líbí se mi, tip!", ale nějak mi došla slova :-O je to super

Nádherná obraznosť. Páči sa mi aj opakovanie druhej strofy na záver básne. Je trocha mysteriózna, trocha surreálna a zimomrivá ako tá "studená řeka" *