( zvednuté obočí )

Jak zdrcující, jak lítosti hodné. Jak můžeš. Proč ty, král mého srdce. Ty, který sis vysloužil prvenství a slávu. Taková hanba, taková potupa. Měls dělat něco jiného. Lidé se koukají. Přivírají oči. Chechtají se. Zhanobil ses a je ti to jedno. Copak to nechápeš? Měl ses chovat jinak. Oni to viděli. Oni nezapomenou. Je to škoda. Taková škoda. Chladnou hlavu, měl jsi mít chladnou hlavu. Dnešní doba!  A ty, ty jsi takový. Že se nestydíš. Myslíš si, že to bude stejné? Mezi námi. Jaká potupa. Tys budižkničemu. Tys vše zničil. Nechápu tě. Opravdu nechápu. Vypráví si historky. O tobě. Mě si nepamatijí, ale co ty. Jak to zvládneš. Jak chceš dál žít? Ty tváře, ty nikdy nezapomenu. Ten výraz. Ty sis ani nevšiml. A já tě tak miloval....