Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

pozdní jaro

27. 05. 2012
7
5
1516
Autor
Josephina

 

 

        Květy se rozvíjejí --

        jeho nepřítomnost a tušená touha

        jsou stále ještě jarem vonícím po zlatém dešti.

        Tak jako žena tady

        se svým cejchem a taškou šrotu

        jde nejistě po okraji prašné cesty

        proměnlivým květem svého života.

        "Co teď nejvíc chci, aby se

        v mém váhavém srdci stalo,

        ať se stane -- "

        a co zbude - nech jedno

        zvíře, aby ti žralo z ruky,

        další něžně hlaď.

        Žena už nebyla krásná

        ani srdcehorlivá,

        nešetřila to,

        co kdy miloval.

 

 

 


5 názorů

I mě se líbí*

Movsar
27. 05. 2012
Dát tip
líbí se mi, rozhodně bys dál eměla pěstovat tyhle delší věcičky. a co se mi líbí? ta neléhavost, protože jsem přesvdčený, že naléhavost do poezie patří. a když j evyprávěna takto civilně, tak je dvojnásobně účinná. t

ImPulz
27. 05. 2012
Dát tip
hlavne prvých 7 veršov,TIP

Petr.II
27. 05. 2012
Dát tip
*

Čudla
27. 05. 2012
Dát tip
/*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru