Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...a to je chyba... vol 2.
Autor
Narriel
Za necelej měsíc je to tu zas. Jde si bolest vybrat dopředu? Co myslíte? ----------------------------- "Jsou věci které se stávají, ač by neměly a stávají se proto že nad nimi lidé mávnou rukou s tím že ´se to stává´... a to je chyba" ->David Schindler; http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=170105 "...Všechna vítězství a prohry spí spolu v jednom mraku A svatební-pohřební klavírista v dlouhém fraku zase žádá o víno Nemějme strach že nás k sobě nepřivinou andělé Že z nás nestrhnou látku, že mlhy nebudou jako postele Že se nebudeme v objetí křídel Zpoceně vzpínat Možná že kdyby lidé věděli kdy zemřou již od začátku Žili by jinak..." ->David Schindler; www.literra.cz , dílo #18191 ----------------------------------------------- Věnováno Dee, 14.06.1985 - 02.07.2005, vždy bolestně upřímné, vždy noblesní -i s bolestí v hlase a slzami rozmazanou řasenkou, se stopami rtěnky na nervně a příliš rychle kouřené cigaretě- , Dee z podkrovního bytu, Dee v hranatých brýlích, které tou dobou ještě nebyly v módě, Dee s ostrými podpatky, lokty i jazykem, Dee, která se ráda smála, Dee, hrozně mi chybíš...
Skloněná hlava, mý horký slzy řasy skryjou;
(tam dole pod mramorem pár let už Tvoje kosti hnijou...)
A přesto jako by nic každej rok vyroste i slehne tráva
(jako by Tvůj život nebyl příliš rychlej a Smrt příliš nedočkavá...)
Ta strohá dvě data v studeným kameni jsou strupem bolesti;
(zápěstí připoutaná k vzpomínkový pelesti)
jsou tichým znamením že jsi doopravdy navždy pryč...
(Zůstala jsi za dveřma ke kterejm živým chybí klíč...)
Už dávno se Ti červi prohánějí v těle
a já můžu jen šeptat
šeptat...
("Doprdele...")