Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

kukuřičné děti/ a…

Výběr: Lyryk, Eli.Benett, a2a2a, Markéta, Print
18. 10. 2012
23
19
1805
Autor
médea

 

 

kukuřičné děti/ a…

 

 

 

příběh začal ve chvíli, kdy malý chlapec

chytal řeky proud na háček

vytáhl z vody pstruha

skoro bys mu záviděl, na opačném břehu

prsty jí přikládáš kolem krku

 

vniká to tady, 

pod hrdlem, rozhoupe se, kyvadlovým pohybem, neboť to vytažené je

podivně stejné

všem těm neviděným věcem na říčním dně;

                      veškerá přítomnost spočívá uvnitř

někdy máš chuť ji odtrhnout, odhodit

do všech jasných koutů

    v zahradě, v kukuřičném poli:

 

bosými nohami tiskli jste do půdy stránky

dětství, ztracené nebo zapomenuté kroky?,

                         které se propadávají

o jeden stupeň hlouběji, aby ses masochisticky přidržel

zítřka, v síťovaných punčochách:

 

ona se na něj dívá, ve tváři podobná poli,

teď dechem kapitoly je

                                   skládaná z kukuřic

přístupná ze všech stran, bez masa a pokožky

nic, co by udrželo prostor pro plíce

 

zrání a opadávání, vychází ze zad v podobě páry

nad jezem

- ovíjí se kol tajemného hrdiny

                                   srdce: vnitřní úlovek tohoto příběhu,                                               

už nikdy neopustí tato místa

a navždy bude v nich plavat, vzkaz v duté láhvi                                        

něco vzpřímeného je v tom, samojediného

žádná zranění

 

 

 

 


19 názorů

musí se číst pomalu ...a pak je krásná :) t.


Print
16. 11. 2012
Dát tip

Potichu a nenápadně přidýchávám...*


"bosými nohami" - to mě také nepříjemně škráblo. - takovéhle chyby jsou zbytečné. - nad nutností zájmena "všechen" ve 2. strofě bych se také ještě zamyslel.

"dech kapitoly" - ozdoba navíc. vybral bych buď dech, nebo kapitolu.

celkově mi to přijde dost introvertní, do sebe zatočené, ale jsou tam jasná, výrazná místa.  - tak napůl. myslím, že když se budeš chtít víc vynořit, což třeba přijde, bude to víc tryskat a zářit.

mám pocit, že zatím zkoušíš a ohmatáváš, co by mohlo být použitelné a co bude lepší opustit, hledáš orientaci. - ale to vlastně děláme všichni, takže to není výtka, spíš postřeh. - 

swen píše zahustit, nevím, jak přesně to myslí, mě napadá zintenzivnit. - to by znamenalo proškrtat a nechat jádro. - tohle meandrování je pološedé. - to mi úplně nesedí. - abstrakce a obrazivé odbočky to rozmělňují. - jestli to tak ovšem má být, tak potom nic. :)

 


médea
22. 10. 2012
Dát tip

děkuji všem, především za čtení!


médea
22. 10. 2012
Dát tip

bergu: asi to jinak neumím, nebo spíš mám užvaněné období. děkuji za upřímnost a za ;)


médea
22. 10. 2012
Dát tip

swene, hutné texty, to je tvoje parketa ;) i když u těch posledních čtyř řádků jsem měla pocit, že jim něco nepatrného schází, ale já se znám, začala bych to rozestýlat a nakonec bych to smazala. takže jsem to sem dala a nechala čtenáře, ať si s tím poradí po svém.

 

děkuji za a za ;)


médea
22. 10. 2012
Dát tip

a2a2a: ...tvé verše působí, jako by se zastavily na každém řádku...

: jsi velmi vnímavý čtenář. přesně o tohle usiluji, nebo spíše, když píšu text, tak mám potřebu, aby každý řádek měl svou vlastní výpověď a zároveň zapadal do celého textu. nejde o to, že bych to hrotila, tak nějak to ze mne vyplývá, něco jako estetická úchylka.

 

děkuji a omlouvám se za opožděnou reakci, byla jsem mimo ;)


sveřep
21. 10. 2012
Dát tip

úplně parádní


Agibail
20. 10. 2012
Dát tip

velmi...  t.


swen
20. 10. 2012
Dát tip

Líbí se mi ta metamorfóza motivu ryby; a subjekt, jak je postupně "skládaný" z motivů krajiny (ze součástek příběhu), až ryba jedno srdce... Zaujalo mě, jak text nakládá s časem, jak jej rafinovaně hněte spolu s prostorem do výsledku, který není lineární ani jednoduše cyklický. Je fyzický. Odtud pak působnost celku. Jehož části by možná stálo za to nepatrně zahustit, ale co už... je to tvůj text. A mě zaujal.

 

*


berg
19. 10. 2012
Dát tip

První strofu vnímám jako kompaktní, sevřenou - nájezd víc než nadějnej. Tam dál poezie furt žije, o tom žádnej dišputát!, ale už jen poezie, páč výpověď se mi zdá až příliš rozmělněná určitou "vyumělkovaností"... nebo jak to příhodnějš nazvat.

 

Prostě a jasně: na můj vkus ses pak trochu moc rozkošatěla, což je, samozřejmě, jen a jen můj problém.

 

Ale i tak dvě zvězdočky určitě. **


DášaB
19. 10. 2012
Dát tip

ehm.....bosýma nohama....


a2a2a
19. 10. 2012
Dát tip

máš krásnou baladickou schopnost vyprávění , kdy tvé verše působí, jako by se zastavily na každém řádku, protože chtějí, aby se vstřebal.


Petr.II
18. 10. 2012
Dát tip

a sakra .. jo *


Čudla
18. 10. 2012
Dát tip

/*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru