Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O jednom synovi

02. 01. 2013
14
26
1351
Autor
gabi

som dospelý

nechaj ma žiť

nevolaj mi každý deň

nevolaj

radšej ja

 

raz do týždňa

musí

 

matka plače

kde len urobila chybu

rodina mu nechýba

 

neustále nadbieha

ak neprídeš

prídeme my

 

toho

čo nepocítil hlad

jedlo neteší

 

permanentne presýtený

nemá dôvod

túžiť po blízkych

 

 


26 názorů

gabi
11. 01. 2013
Dát tip

...hm

som rada koloušku, že som ťa tu opäť našla


koloušek
10. 01. 2013
Dát tip

Já už synovi nevolám, má svoji rodinu a já si po 15 letech odvykla. Někdy si říkám, jestli je to ještě vůbec moje "dítě".

Pěkně jsi to vystihla. T*

 

 

 


gabi
10. 01. 2013
Dát tip

to je dobrá správa, podarilo sa mi teda vcítiť do duše synov

ďakujem, pán Jaroslav K :)


Mluvíš mi z duše (z té synovy)

gabi
06. 01. 2013
Dát tip

ďakujem, Blanka, že si porozumela


Taubla
06. 01. 2013
Dát tip

moc pěkně jsi poskládala slovíčka gabi a vyjádřila myšlenku

posmutnělé téma, ale o to víc emotivní - projde si tím asi kdekdo z nás

T*


gabi
04. 01. 2013
Dát tip

tak tak, ren, staré známe, a predsa na to zabúdame


renegátka
04. 01. 2013
Dát tip

sytý hladovému nikdy neuvěří


gabi
03. 01. 2013
Dát tip

krásne, kuku, ďakujem! takéto poznám z oboch strán a je to fajn pocit


Kukučín
03. 01. 2013
Dát tip

dnes mi mamka povedala, že "ešteže mám aspoň Teba", takže som rada, že v tejto básni som sa nenašla a som len zdiaľky zamýšľajúci sa čitateľ :)


gabi
03. 01. 2013
Dát tip

Stanko aj ja, že si porozumel a vážim si...


Háber
03. 01. 2013
Dát tip
**** dakujem

gabi
03. 01. 2013
Dát tip

až teraz si ma upokojil, beránku, ďakujem! :))


gabi
03. 01. 2013
Dát tip

beránku, ďakujem za názor, len premýšľam, či ho nad mieru starostlivá matka, nechá/dá mu priestor dospieť ("dieťa" má 27)


gabi
02. 01. 2013
Dát tip

aleši, synu(svojich rodičov), aj tebe ďakujem! :)


gabi
02. 01. 2013
Dát tip

ďakujem, Čudla


gabi
02. 01. 2013
Dát tip

áno, Al...nejde ani tak o nútenie, skôr neustále pripomínanie...myslím, že treba dať mladému človeku priestor, aby si sám uvedomil, že mu rodina po čase začne chýbať a ak nie, až potom je dôvod na plač


Čudla
02. 01. 2013
Dát tip

Jo *


Alegna
02. 01. 2013
Dát tip

čím víc člověk někoho nutí, tím méně se mu od něho dostává*


gabi
02. 01. 2013
Dát tip

vďaka vám, ľudkovia -srozumeni, Marys, plpko, Anděl, že ste sa zamysleli, o to mi išlo...je ťažké nájsť tú správnu vzdialenosť, aby si deti a rodičia boli blízko práve tak, ako to obe strany potrebujú...


Anděl
02. 01. 2013
Dát tip

Je mi též téma velmi blízké, uvědomila jsem si díky této diskuzi, že to není jen o zrcadle, ale přímo o výuce, syn je můj učitel.

Též sa hanbím. Přímo česko-slovensky.

Nejdřív se musím otočit já ke svým rodičům. Jak to dělám já? Jak často volám? Jak často navštěvuji? Kdy naposled...co říkám?...

 


plpko
02. 01. 2013
Dát tip

Problematika diela sa mi javí veľmi blízka. Riešenie problému asi nexistuje, resp. je kdesi veľmi vzdialené, v limite sa blíži k nekonečnu. 

Môj syn sa ozval pred sviatkami z ďalekej cudziny. Doma nebol od minulých vianoc. Teraz mu to ani na vianoce nevyšlo. Ale keď mu pošlem mail, tak odpovie. Stručne a výstižne. Tak som ho to ako elektrotechnika kedysi učil. Podarilo sa mi to. I keď elektrotechnické remeslo zavesil na kliniec.

Ale prečo chodiť tak ďaleko, za more. Veď aj ja som syn svojich rodičov. Bol som u nich, vzdialených cca 150 km, naposledy začiatkom leta. Cez vianoce som im tiež zavolal. Stručne a výstižne, veď som elektrotechnik.

Gabi, si strašná! Hotové zrkadlo. Kuknem doň a hambím sa.


Marys
02. 01. 2013
Dát tip

To sa na mňa nepodobá :)


srozumeni
02. 01. 2013
Dát tip
super úvaha...***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru