Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePELEGRIN 5,6
Autor
baaba
Chtěl se snad ještě natáhnout, ale v prstech mu brnělo činorodostí,
Spočítal dušičkové hrníčky a bylo jich jako vždycky. Vlastně jenom hrníčků a pokliček.
Duše v nich nebyla žádná.
K rybníku Bahňous lidé nechodili, takže se v něm neměl jaksi kdo topit.
A i kdyby nějací zájemci o utápění dorazili, museli by se nějak šikovně utopit sami.
Tak mu to vyprávěl jeho otec, a jeho otci zase jeho otec, až do bůhvíkolikátého kolena.
Bolek se s tím už smířil a snažil se o co nejlepší výchovu jejich společných potomků.
Ta kolem něj udělala kruh a pak se zastavila před jeho obličejem. „Cilka zdraví Pelegrina.
„To víš, líni nejsou líní,“ zasmál se Pelegrin.
„Na tu svoji mlsotu najdeš jinou dobrotu, i když…“ rozhlédl se kolem.
„Ba ne, pane. Hlásili mi pstruzi, že dnes mají vodomovní schůzi.
Vlastně se mu tam ani moc nechtělo.
Původně se vydal za Bolkem, ale toho koneckonců může navštívit později.
Zase se tam jako pokaždé projednávají sousedské spory, sousedská škorpení
Kdyby tak věděl, co víme my…
Na schůzi bylo nějak hlučněji.
Zrychlil, aby se podíval, co se děje tak vzrušujícího.
Mezitím se vrátil na shromáždění nejrychlejší ze pstruhů a uštvaně hlásil:
„Vodnický syn není nikde k nalezení. Díval jsem se po něm všude.“
„No, určitě někde bude,“ přerušil hlášení pantáta vodník.
Když Pelegrin nakonec dorazil na schůzi, žádná se už nekonala.
Na místě byl jen jeho táta a mlok Vavřinec. Ten pozdravil, ale do očí se vodníkovi nedíval.
Pelegrin se za ním ohlédl a otočil se k otci.
„Bylo tu dost halali, jak jste se hádali. Neslo se to do dáli, tak jsem se přišel podívat,
„Kam to ten svět spěje. Byla tu skoro rebelie vedená Vendelínem.
„Vždyť jsou parna!“ vybuchl Pelegrin.
„Samozřejmě, tohle je všem zřejmé. Něco se s tím ale udělat musí, ryby se dusí.
Věděl bych, co s tím. Vlastně se přiznávám, že řešení znám, ale…
Když si ho vodník důkladně smočí, je celý den hnedle veselejší.
Málo se ale ví, že pokud má na sobě vodník předem namočený šosatý kabát,
Usadili se ve stínu nejstarší vrby.
Už se choulilo k podvečeru, ale horko bylo pořád přímo nevodnické.
6 názorů
Tohle je třetí pokračování, které čtu. Připadá mi, že je slohově o něco slabší, než první dvě (tj. 1,2 a 3,4). Jako by nemělo takový spád, jako predchozí dvě, možná vinou popisných pasáží, jež působí příliš vypravěčsky. Je to trochu jako když na začátku dalšího dílu seriálu komentátor rekapituluje, co se odehrálo v předchozích dílech -- tak na mě působí některé partie 5-ky a 6-ky po slohové stránce. Celkově však přiběh neztrácí vtip, zvolená jména jsou pro "postavy" přiléhavá a zapamatovatelná.
Myslím, že chybí jen několikrát si ten text (nejlíp nahlas) přečíst a tužkou zaškrtávat "klopýtnutí" apod.
Přeju hodně trpělivost a dalších nápadů.
Evženie Brambůrková
29. 04. 2013Moc pěkné*
Jarmila Moosová Kuřitková
29. 04. 2013***