12

snake zdravím- Pokud je senrjú, ok. Tady je pod haiku a tím se řídím. Kdo toto dílo vůbec vložil do Zlatého vyběru? 

- on ten pokrývač může zpívat ze střechy do opravdových hromů :) - jako by se ty verše daly ohýbat ... ale dobrý obraz i zvuk u všech:) teda pro mě

Magdalene:

1. haiku to skutečně není - je to senrjú (psané ještě v době, kdy Písmák tyto dvě kategorie nerozlišoval)

2. Pro senrjú neplatí tak přísná pravidla jako pro haiku.

3. Krok-sun-krok není metafora. Je to zcela přesný popis skutečného pohybu (to, že to umožňuje metaforické čtení, je věc jiná, která text spíše obohacuje, než že by mu škodila).

4. O dopovězenosti/nedopovězenosti bych zde neuvažoval, jednak proto, že to není haiku, ale senrjú, jednak proto, že základem obou je jazyková a situační komika, která plně nahrazuje myšlenkový přesah.

Ahoj Můro. Krok sun krok je podle mě metafora. Haiku i když ani jedno haiku není,  je hodně, ale hodně dopovězené. Co přichází po kroku? Samozřejmě - posun, tlak. Uděláš krok a okamžitě se ti vybaví posun. Těším se na tvé zdůvodnění , posune mě dál. A naučila jsi mě toho o haiku  hodně, možná ani nevíš. Zato ti děkuji. M.

Absolutně to nepatří do skupiny Haiku , není to haiku a do Zlatého výběru už vůbec ne. M

Obě bezva :)

je to vtipné,

obzvláště to první opravdu navozuje obrázek

taky jsem měla problém trochu vstřebat to druhé,

ale možná jednou nohou drží dveře a rukama psa tlačí do vchodu, a ten jak brzdí, tak uděla krok, sun .... :-)

Ano... a tady je moc dobře, že se teorie upřesňuje, vyvíjí.

Goro, určitě jsou to senrjú - publikovaná ovšem ještě v době, kdy tu tato forma nebyla pojmenovaná.

Výborná senrju, pokud mohu posoudit, zvlášť sluchový "obrázek", ale i neposlucha pes....

pár avi

Obě senrjú, vynikající!

Zpěv a tanec, dva archetypální vchody do vesmírných jeskyň.

Tohle jsou typická senryu, ale špičková, DŠ má pravdu v tom, že vizualizace spojení krok-sun-krok v tomhle kontextu je opravdu legrace až na půdu :o)

Dík všem.

Po ránu jsem se zachechtal, a to je zdravější, než joint nebo ranní frťan, hlavně to druhé mě dostalo a souboj dvou orchestrů, tedy hlasu a plechu je také dobrý. I když Můrka má v něčem pravdu, hrom plechů je metafora, kupodivu zvuková, nikoliv obrazná. Možná - ale zase je to popisné:

Pokrývač zpívá

do hromujících plechů.

P.S. Může mi někdo v pc vzdělanější vysvětlit, proč mi to při psaní komentářů vždy odrazí u veršů jeden řádek?

jo, ... *

hromy plechů jsou dost metaforické na haiku, ale i přesto * - v textu je zachycený skrytý pohyb, nálada, protiklad.

a druhé, to je pro mě prostě parádní