Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Třešně

01. 05. 2014
18
23
1928
Autor
Markel

bejvávalo
 

 

 

   Malý chlapec klečel na poválené trávě, dlaně měl sepjaté jako v modlitbě. Nad ním se tyčil robustní plešatý muž v umolousaném tílku a záplatovaných kalhotách. Byl velmi rozzlobený a zhluboka dýchal.

______________________________________________________________________________________________________________

   Čtrnáct dní za plotem školní zahrady dozrávalo malé ovoce, zelené bobule nám rostly před očima a postupně nabíraly červenou barvu. Ten večer jsme přelezli plot.  Už jen při pohledu do korun stromů jsme měli plnou pusu slin.

   Seděli jsme v pokřivených větvích, trhali a jedli ty masité tmavé kuličky, které chutnaly trochu po krvi. Křupaly nám mezi zuby a byly ještě teplé z odpoleního slunce. Štáva mám tekla po bradě a na trička, další třešně jsme cpali do igelitových sáčků, které byly najednou tak malé a tak těžké.

   Z postranního vchodu školy náhle vyběhl pan školník, křičel, mával rukama a nám ztuhla krev v žilách. Pud sebezáchovy velel seskočit i z těch nejvyšších pater větví, přelézt plot a utíkat  a utíkat.

   Korpulentní muž se k nám ale blížil závratnou rychlostí, kterou by u něho nikdo nečekal. Bylo nad slunce jasnější, že některé z nás dohoní. Jako by se najednou zastavil čas. A pak se stal ten zázrak.  Malý kluk, kterého jsme s sebou vzali jen proto, že tolik škemral a škemral, seskočil hbitě ze stromu, začal kličkovat směrem od plotu ke školnímu hřišti. Pan školník se zarazil, zastavil se na chvíli a rozběhl se za drobným chlapcem. Netrvalo dlouho a dlouhými kroky svou oběť dostihl. Víc už jsme neviděli, přelézali jsme plot a utíkali ke vzrostlému křoví, kam jsme se ukryli, sípavý dech nám unikal z dětských hrudníků a svaly na nohou se nám chvěly.

   Chladný večer  byl najednou ještě chladnější, studené čůrky potu nám stékaly po páteři. Z úkrytu, obklopeni zelenými listy, jsme v tiché hrůze pozorovali lampami ozářenou scénu, kde hlavní tragickou postavou byl malý kluk.

Plačtivým hlasem úpěnlivě prosil, sliboval a žádal o odpuštění. Slzy jako hrachy se mu valily z očí, i na tu dálku jsme slyšeli vzlykání a litanii o tom, jak jeho táta hodně pije, o tom, jak je často bitý a má stále na zádech modřiny. Monolog zakončil přesvědčivým prohlášením, že jestli to pan školník oznámí, tak ho táta určitě zabije.

   Ustrnulo by se nad ním  i to večerní nebe. Ustrnul se nad ním i pan školník, zatahal ho jen za ucho, pak mu domlouval nepříliš silným hlasem. Za nějakou chvíli se do tiché ulice nesl kovový skřípot zavírané železné branky.

Malý chlapec si začal potichu pískat a a čím dál byl od plotu školní zahrady, pískal hlasitěji a hlasitěji. Palce rukou si zastrčil do kapes od třešní zakrvácených kraťasů. Byl najednou o pár centimetrů vyšší, jak narovnal záda a srovnal s námi krok. Po slzách nebylo ani památky.

 

 


 


23 názorů

Štírka
16. 05. 2014
Dát tip

tak si pohlídám další..... Líbí se mi i to, že jde o mini příběh, který nijak nenatahuješ. A popsán je živě, fantazie ihned vytvoří film.... Pěkné :-)


Markel
08. 05. 2014
Dát tip

vesuvanka: děkuji, Jani, za kukýnka a tipínka, vracím se do dětství, není to tak dávno :-)), jen půlka století :-))


vesuvanka
07. 05. 2014
Dát tip

moc hezky napsané :-))) TIP


Markel
07. 05. 2014
Dát tip

Prosecký: díky moc


Prosecký
07. 05. 2014
Dát tip

Ještě tip.

 


Markel
07. 05. 2014
Dát tip

Prosecký: děkuji za návštvu :-))


Prosecký
07. 05. 2014
Dát tip

V každém kraji je to jiné, ale u nás na Vysočině, děti studánky zjara vždy čistí.


Markel
04. 05. 2014
Dát tip

DavidPetrik: děkuji za kritiku, nejsem povídkář (jsem spíš na básničky)  tak proto to vypadá tak, jak to je - souhlasím, jen se domnívám, že konec je úplně jasný, tak jako dnešní den u nás na Vysočině, svítí slunce a z okna vidím, jak kvete na polích řepka :-)), měj se optimálně


DavidPetrik
03. 05. 2014
Dát tip

Jednorozmerne, linearni miniature chybi struktura i vyvoj povidky. Nechybi ji ale autenticke vykresleni atmosfery a konec, ktery muze byt nejednoznacne interpretovan.


Markel
03. 05. 2014
Dát tip

Moc děkuji za kukýnka a pochvalu, díky, potěšena


Můra73
03. 05. 2014
Dát tip

moc krásně napsané, četlo se samo


Markel
02. 05. 2014
Dát tip

Díky všem milým čtenářům za to, že se zastavili u mého, po dlouhé době, zveřejněného dílka. Jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti, tak jsem s jarem trochu ožila, snad to bude k lepšímu, což mi jistě kamarádi revmatici potvrdí. :-))

Lakrov, díky, chybu jsem již odstranila, původně byla všude tvdá y, neb jsem to pojala tak, že se účastnily toho podniku děti, pak chlapci a dívky, přepsala jsem vše na měkké i a jedno y zapomněla opravit.


... a mimoto hezký jazyk.


Robinia
02. 05. 2014
Dát tip

Ať hodí kamenem...


Alegna
02. 05. 2014
Dát tip

příjemné čtení, kdo nechodil na cizí třesně, ať kluka odsoudí :)


Lakrov
02. 05. 2014
Dát tip

Je to sice téměř prvoplánový návod k nečestnému jednání, jakým je lež a zneužívání informací, ale náladu má ta povídka pěknou a v téhle předtřešňové době je docela aktuální.

Oprav si gramatickou chybu:...večer jsme přelezli plot. Už jen při pohledu do korun stromů jsme měly plnou pusu... ### my (kluci) jsme měli plnou pusu


Prima kluk. Z toho bude i dobrý chlap.*


Alexka
01. 05. 2014
Dát tip

To byl hrdina!

Líbilo :-)


Diana
01. 05. 2014
Dát tip
No já spíš byla v těch větvích a cpala se třešněmi - v předškolním věku, teď už "na pajtl" nechodím :-)

Kočkodan
01. 05. 2014
Dát tip
Takový v pravou chvíli se "objevivsí" alkoholik muze být velmi uzitecný. Diano, netusil jsem, ze más za sebou i kariéru skolnice. :-)

Diana
01. 05. 2014
Dát tip
Taky bych vyhrabala podobnou vzpomínku :-))) Moc pěkně napsáno ****

:) - záchranář!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru