V(D)ĚČNÁ PEČE'Ť ...

vlnky a krása zdivočelých  vln...bouře.....

zbytečně křičíme...copak nás poslechne...?

majestátně vyplouváš

 ruce se ti trošku  třesou

něco mumláš do vlasů

nahé  proti  hrudi

kormidlo pevně uchopíš

 

z jisker očí

plameny se rychle šíří

spalují  hebkost  kůže

teplá silná stehna

mezi mými

burcující  poddajnost  

 

pak  zaduní  příboj

  zpění se

zaplane jasnou modří

 

najdeš místo k přistání

oči napůl  přivřené

v ohlušující explozi

kompas vášně  nás vede

 

dotek  po linii nosu 

jak vánek  zklidněných vesel

v kotvě  paží

vlny bouře ztišené

a

vzácnou  substanci  jednoty

stvrzuje

v(d)ěčná   polibku    pečeť 

---