Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

My

28. 11. 2014
2
3
537
Autor
MAJKL65

Opadaly vlasy listí dolů z větví
tepou ve tmě žíly uvnitř s krví dřeva
a my ještě chvíli smíme býti mrtví
moje tělo ve tvé se jak řeka vlévá.

A oči dvě hloubky a propasti vody  
vlny víček stopy mého smutku smyjí 
z písku tvého k ptákům sypu z dlaní schody 
v prosincích se mé ruce s tvými dotýkají.

A dům je nám moře s hladinami oken  
jazyky jsou v ústech otrávené šípy
a vteřina času stala se nám rokem
i Měsíc je jak my svým úplňkem slepý.

Jen věčnost políbení je co smíme měřit
nocí voní všechno černé k nebi z bytů
a je krásné ještě v ráno další věřit
že světlo létavic jsme my za úsvitu.    


3 názory

sveřep
30. 11. 2014
Dát tip

funguje jen první sloka


Indianska
29. 11. 2014
Dát tip

Ou! Moc pěkné obrazy, jazyk a vůbec všechno. Tip!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru