( P R O ) S V Í T Á ...

rty   v rudém víně smočené

           opojení 

(po)malými doušky upíjí

pod hřejivými paprsky

       rosa rychle osychá

heřmánek léčivý  zavoní 

slůvka              upřímná

v nás  zlaťáčky 

                       rozcinkají

ne z mlhoviny     ale z hvězd

dvě srdce    pouta     tkají

nepádí jako splašený kůň

krok za krokem

               loubím stromů

kde slunce prosvítá

          cestou k čiré tůni

ze které jsi         moudře

růžové lístky   odstranil

v sobě máš

           řetěz   čistých  vah

a já se   s úctou      opírám

          o tvá  rovná ramena