Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Leť, Eriku, leť

19. 03. 2002
3
0
1450
Autor
Noldor

Už mu zase byli v patách. Erik mával křídly seč mohl, jeho stín hluboko pod ním letěl přes stromy, řeky, travou... A přece ho doháněli, blížili se. Cítil krev bušící ve spáncích, cítil bolest, která mu zatemňovala mysl. Zkusil ještě zrychlit, ale věděl, že bude muset přistát a že si bude muset vzít Lektvar.

    Po dalších pěti minutách kdy bolest ještě zesílila, přistál na černém skalisku, obrovský orel, král mezi orly. Po dobu přeměny mu bolest prostoupila celé tělo. Rukama, ještě nezvyklýma na nový tvar, neobratně odepjal z opasku flakón s Lektvarem a jediným dlouhým douškem jej vyprázdnil. Účinek pocítil ihned - bolest z jeho hlavy začala pomalu ustupovat, až skoro zmizela. Skoro, ale ne úplně. To znamenalo, že zůstávají nablízku. Počkají a až Lektvar přestane působit, zaútočí.

    Erik, nyní v podobě světlovlasého muže, zkontroloval vybavení. Kůrka chleba, hlt zvětralé vody na dně měchu, meč a jeden Lektvar. Meč. Zkusil prstem jeho ostří, pak zakroutil hlavou. Nenechají ho ani nabrat vodu, nutí ho prchat, jeho, který byl králem. Proč by ho měli nechat je zabít? Ne, meč je mu na nic. Nedostane se tak blízko, aby mohl seknout Psiona.

    Psioni. Když asi před třemi měsíci přišel do Armerie, říkali mu o nich, varovali ho. Tehdy nikomu nevěřil, byl přece bojovník, hrdý a smělý, neznal nepřítele, který by se mu mohl rovnat. O měsíc později se o schopnostech Psionů přesvědčil na vlastní kůži. K čemu mu byl meč, když útočili zdálky, tak, že stěží mohl rozpoznat jejich postavičky? Když jedinou šancí byl útěk, útěk před bolestí, kterou mu působili?

   Ze zadumání jej probrala bolest. Známé třeštění hlavy provázené nevolností. Třesoucíma se rukama otevřel poslední flakónek a vypil Lektvar. Vzal meč a hodil ho co nejdál se skály. Potom si sedl na zem a čekal. Jen pojďte, Psioni, jen pojďte.

   Nečekal dlouho.

 

Včera večer, když jsem se vracel domů, stál před naším domem pohřební vůz. Když jsem se zeptal domovnice co se stalo, řekla mi, že Erik Kupecký zemřel. Prý bral pervitin a vzal si o jednu dávku víc než měl.


Dolente
02. 10. 2004
Dát tip
t*

Lucy
26. 06. 2002
Dát tip
Slušná stíha... *

Radost
19. 03. 2002
Dát tip
do klubu s tebou... ta kurzíva je trochu mimo žánr (myslím fantasy, ale o to líp, líbí (a něco mi to připomíná, kdyby místo pervitinu bylo LSD...) R.

Merle
19. 03. 2002
Dát tip
dobrý... úderný. jen bys asi potřeboval trošku jazykový průpravy. takže psát psát a psát...

Prokletí
19. 03. 2002
Dát tip
ouuuu :( ... m.

Meggie
19. 03. 2002
Dát tip
Buch buch. Buch buch.....moje srdce. Cos to se mnou provedl, Noldore, slzy a třas rukou...vzpomínky. NEdobré.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru