Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jen tak...

10. 04. 2002

1130

Autor

cup_of_tea

Země potažená medem,

která láká,

vábí...

Jen ochutnat,

dotknout se

a taky připoutat

(vždyť cítit chceme všichni)

Barevný korálky,

co se právě roztrhly

a kutálí se po chodbě,

cinkají ze schodů

a potom s úlevným

žuchnutím skončí

v nedalekým kanále

(jako já)

A taky vítr,

když mi z nudy

cuchá vlasy pocitem

a rozhazuje se

po záclonách

v koutu pokoje

Ty, pořád dokola

Ty, jen tak vzdálený

Ty na poloprázdném nástupišti

... k mojí tváři

Chápeš, viď?

ale jo, chápu...Nebo to patřilo jemu?Trochu mi tam nesedí "skončí v nedalekém kanále," možná to byl účel, ale na mě to působí příliš zemitě, v kombinaci s ostatním textem, který je... takový větrný...L.