Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž se potok ztrácí...
Autor
Muamarek
https://muamarek.rajce.idnes.cz/Barvy_listopadoveho_lesa%2C_2018/#DSCN4923.jpg
Vyprahlo
Když se vedro zakusuje
borovicím do jehlic
když smrk pokouší se říct
co ho bolí, že má průjem
Když se potok v slunci ztrácí
když je tráva bez rosy
že už ani neprosí
aby byla voda v mracích
Potom, kdy se půda potí
celá vyčerpaná – totiž
uondaná, rozměklá
Zjišťujeme, jak je žhavá
smrkům život opadává
zář jim cosi odsekla…
Oni ovšem neuvěří…
Silné mrazy nepoleví
když pak ohně zahoří
radují se magoři
z dortů z ledu, bez polevy
Sněhulákům vystavějí
hrady, které roztají
Vypaří se potají
zahleděni do závějí
Nevnímají, co jim hrozí
přikrčeni kdesi v rozích
uspořádat chtějí bály
Zatím nad nimi se šeří
oni ovšem neuvěří
že žár s mrazem všechno spálí…
9 názorů
Egil: Díky za zastavení. Ano, asi to antropocentrické je, ono i to, co tam popisuji, se člověka týká a s člověkem to bezprostředně souvisí.
Možná je to i jistý apel na to, že člověk už natolik přetvořil přírodu ku podobě své, že ta původní příroda se vytratila - a není...
Hezký den :-)))
Mráz přichází z Kremlu.
_____
Jinak na můj vkus až příliš mnoho personifikací kulis světa. Myslím tím - ano, vnímám krajinu jako živý děj, ale z čiště procesuálního hlediska všechny ty uondané krajiny, neprosící trávy, průjmy smrků atd. - to vše je na mě takové příliš antropocentrické.
Kočkodane, Goro - díky za Vaši milou návštěvu :-)))
Stav vody je velmi tristní...
Mějte se přesto co nejlépe :-)))
Líbily se mi fotky, ačkoliv stav vody je tristní...aspoň ty houby mne potěšily spolu s tvou básní.