Citadela

R.L. Diky za komentar. Dekuji take za info - ja ani nevim, co bylo kdy stvoreno v ramci pravidel, nepodleham zadnym kdykoli modnim trendum... me psani proste evokuje volnost... slova na papire bez ohraniceni a bez tvrdeho upresneni a nasmerovani. A mozna se tim neridim vzdy...

Dievča z lesa - urcite name m dve spolecnou lasku: les ... Pro me je to chram. V nem ze mne vse nedulezite pada... a otevira se jiny svet...Dekuji za Tve zastaveni !...

Trojort- diky. Vis odkud vitr fouka. Se mnou by asi spokojen tak nebyl. Jeho knihu doctu na jeden zatah az nekdy...Ale davkovani po kapkach je take dobre...

Corriente - mily Adame, dekuji za Tve zastaveni a za zanechany nazor ... vzdy Te rada potkavam...Inake

Dagmaram: diky

Evička - krasny citat , dekuji. To by horelo pomyslnych svicek, kdyby lidi prestaly nadavat...A urcite by bylo mnohem vice svetla

Pěkné

pre mňa je táto báseň symbolická ... múdrosť je v nej skrytá a keď chcem, tak sa jej dotknem a keď nie, tak mi nepomôže ani svätená voda ... navyše je báseň stručná, výstižná a jednoduchá ... klobúk dole

"Je lepšie zapáliť hoc len malú sviečku, ako nadávať na tmu", povedal Konfucius

Štírko,

máš pravdu v tom, že se v komentech občas rád předvádím.

Dobrá tedy - když beru tvou báseň doslovně, připadá mi, že zevšeobecňuje to, co se sice stát může, ale není to všeobecným jevem. Takovéto zevšeobecnění se tváří jako "moudrost", ale moudrost to není, protože tvoje teze zdaleka neplatí obecně.

vraciam sa, aby som napísala, ako výnimočne oslovila a zasiahla

a mala som chuť spýtať sa, kam Ty ideš (a kam mi radíš Ty ísť),

ale potom som pocítila, že Tvoja myšlienka má moc čitateľa obohatiť, ak sa to isté opýta nie Teba či iných, že správne je položiť otázku sebe

Musaši: o čem je to co píšeš... u mě je to úzce vymezeno a ty vybereš slovo a obrátíš ho na všechny strany. Popíšeš vše sice květnatě a světaznale...ale vůbec Ti nevadí, že mluvíš o něčem jiném...

A co ti, kteří padnou těsně před cílem ?

Hlasité naříkání je prastarý literární útvar. Například už v patrně nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi naříká král Gilgameš nad smrtí svého přítele Enkidua. A co třeba žalmisté v bibli ? Co třeba Jeremiášův pláč ? Ti všichni taky nikam nešli ? Básníci většinou naříkají nad jinými, ale často i sami nad sebou. Tak jim velí tisícitetá tradice.

...i Exupéry by byl spokojen...

Tak na to jsem čekal: cíl dosažen, takže padnutí - i když bez povzdechu - zcela žádné. Přijde mi, že dosažené cíle mají povznášet, i když cesta bude se vším vypětím. Tedy je třeba napřed nebojácně mířit a následně rozvrhnout síly, aby místo úmoru nadešla radost. 

Moc pěkně jsi panoramu pošetilosti vs poznání vystihla. Cíle sebestřednosti se o putování nezajímají. A jsou únavné a vyčerpávající.

Kočkodan: a já jsem dnes navíc v cíli... asi nebyl taaak náročný, takže stíhám i radost. A Tobě velký dík za povznášející komentář. A budu se těšit někdy příště !

Tom, Zvedavec: kazdy, s nimz jsem dnes mohla sdilet, byt jedinou myslenku, je vitan !

Já jsem nad tvým dílkem hlasitě nenaříkal. Ani tiše. Jenom jsem si v duchu říkal: Hm, pěkné...a spřechodníkem...a dokonce ve správném tvaru...

Ty bys při čtení mého komentáře také neměla naříkat, podle mne není důvod. ;-)

Tip!

a vďaka

tohle prostě jo :-) *

Lidunko, jsem ráda, že ses zastavila... děkuji.

pěkné zamyšlení