Ráj

Tak jako stín, který leží a padá

k tvým nohám poklekám, jen abych vstal  

a čas nám drobné snů vteřiny střádá

halíře žebrákům na milodar.

Zhasly již hvězdy a neony též

město se probouzí, jak ten kdo spal

a naše těla jak pravda a lež

nahá jsou v okamžik jediný dál.

To sněhy postelí napadly do rána

závěje doteků a krásných tání

leží zde jak zima jednoho pána

a vločky tichounké tajemné paní.

Vstanu dnes první a uvařím čaj

potěším úsměvem tvou milou tvář

a citron s cukrem snad chutná jak ráj

a vůni smutků máš ve vlasech zář.