Mé ženy

Takové - venkovsky opravdové. Tip.

Za Barboru, za její vzdor. Protože vzdor je důležitý.

Za jednoduchost a krásu všech čtyř, protože v jednoduchosti je (někdy) krása.

není divu Radovane, většina žen kromě své role také přejímá roli mužů... takže to máte takové 1 + 1 zdarma:-)

jasně že jo, s druhým pohlavím mám dost práce taky

jen technická poznámka - v dnešní době žen přibývá

myslím, že dostatek práce je i s druhým pohlavím:-) zvlášť v dnešní době... 

Já jsem za složitost žen vděčný, díky tomu mám jako psychterapeut práci

:-)

Dobré portréty - to co je v nich foťák neobjeví...

děkuji Vám za zasávku,  Gorovi za výběr, Tobě Jiří za obsáhlejší popis... Barboru znáš a zbytek žen - no ty tři jsme zřejmě moc neznala ani já... ale ve vzpomínkách mi exibují takto... byly to ve všech směrech složité ženy... ale my vlastně jsme složité asi všechny:-)

nejvíc Marie a Barbora

Pro mne překvapení, že u skvělé básnířky vázaného verše se setkávám i se stejně skvělým veršem volným.  Nejvíce mne zaujala Barbora, protože je nejvíce nabitá emocemi, emocemi, které jsou stále nedokončené. Zajímavá a akcentující samu autorku je Marie, Alžběta je vkusně napsanou vzpomínkou, stejně jako Marta.

Všechny jsou krásné svými neustále vyvěrajícími emocemi, které nesnáší banální mašličky a proto zde ani, díkybohu, nejsou.  Verše jsou osobní, uvěřitelné a současně přenositelné. Pro mne jsou potvrzením mého dávného přesvědčení, že když je text o něčem, nepotřebuje žádné slovní exhibice.

Pěkné miniatury o /tvých/ ženách v čase...

zrale vystižené