Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejablko
Autor
Luzz
jako když rozkrojíš jablko napříč
čekáš hvězdičku
a místo toho křížek
to se přece neděje ani mně ani tobě
zkrátka jen film cos kdysi viděl
ale kterej tě moc nezaujal
nejsem tady tento příběh nežiju
…
ale žiješ
svět není spravedlivej nikdy nebyl nikdy nebude no ovšem
ale nemohl by občas udělat výjimku?
proč jsem tolik času ztrácela hněvem a pitím a sebelítostí a čekáním
přetržená šňůra okamžiků
vztekle a bezradně hledíš jak se kutálí do všech rohů
posbírat je neposbíráš
a kdo za to může
…
ale třeba to nějak půjde
půjde to že ano
zatnout zuby napnout síly
už nikdy nenapíšu že spánek je ztráta času
už nikdy nenamítnu nic proti rýžovýmu nákypu
a taky slibuju že přestanu pít a možná i kouřit
upíšu se komukoliv -
ďáblu bohu bance smrti anebo i životu
pak si se mnou dělejte co chcete
ale darujte nám ještě chvíli – měsíc – týden – den
alespoň hodinu prosím
…
a najednou
marnost nad marnost
ne
kdyby to alespoň bylo marné s tím se dá žít… ale ono je to zbytečné ach
už vím
už jsem se poučila
už nikdy nezopakuju tu stejnou chybu
a k čemu to
když čas běží jen jedním směrem
…
nemyslím že by existovalo něco jako smíření
jen podezřelý klid -
beru do ruky nůž
a rozkrojím jablko
beze strachu
…
12 názorů
Karpatský knihomoľ
24. 03. 2020záver čerešnička na torte
lawenderr, úplně chápu tvou námitku - je to vzteklá ublížená reakce malýho děcka, co se snaží něco popřít, něco, co nemá šanci ovlivnit... smlouvá a slibuje a tak... reálně, v dané situaci je ta reakce úplně přirozená - si myslím... i pro "dospělé"... otázka ale je, jestli to opravdu už není na hranici výlevu a jestli to do "poezie" patří... kdyby to tímto způsobem napsal někdo jinej, tak to asi (určitě) taky vytknu... u sebe to člověk vnímá samozřejmě jinak...
jak už tu zaznělo, je to dost osobní... u podobných věcí je (pro mě) vždycky hodně na hraně, jestli s tím jít ven... se někdy ptám, proč ta potřeba sdílet... možná alibisticky si odpovídám, že pořád je to (pro mě) jedna z možností, jak - však asi tušíš, jsi pozorná čtenářka, jak už jsem ti psala. ale raději dost. a ještě jednou díky.
lawenderr_
23. 03. 2020dneska na to koukám mírně proloupnutýma očima ... líbí pořád:)
jen některá míst míň (proč a -už nikdy - mi přišla taková dětsky navíc ... bo, když si v duchu říkám proč - dneska - si i hned v duchu dospěle odpovím (proto:)) ... možná ještě to zbytečné ach, bo ironie už si v hlavě vyrábím dost sama:)
ten konec je přesný, pořád mě to baví, má místa, co se neočtou:)
tak asi tak - teda za mě
Thea v tramvaji
23. 03. 2020Je to trochu z láštně nařízkvané, ale má to pěkná místečka. Boží je, že čas běží jen jedním směrem. Emil se trefil s tím, že to je velice osobní. Líbí se mi to.
Text je hodně osobní. Ale určitý obecný přesah i poetické kvality si v něm nacházím. Anebo jednoduše - našel jsem si v něm, zaujal.
lawenderr_
22. 03. 2020já ti dám tip - a pak si to ještě zítra přečtu:) a třeba budu litovat ... teď nelituju, slova mi napadala na ty správné rány ... tak ráno
děkuju za poezii