Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDen jedenáct a čtvrt
Autor
LGarra
Lesknou se ve slunci
proti mým očím
nitky nemohoucnosti.
Budoucnosti ...
Kdo by na ni teď myslel?
Víčka mi ztrudomyslněla
Jdu zpaměti
nakoupit a zpátky
Těžko se o mne může někdo opřít.
Ale tenhle okamžik patří
lesklým vlákýnkům
vydýchané roušky
A ještě slunci,
které polykám plnými doušky.
7 názorů
Jdu zpaměti nakoupit a zpátky*
Já myslím, že to tak máme všichni... v jakémkoli "průseru"... To hezký... Jen na chvilku třeba... Ale navěky... Děkuji vám...
Hezké.
A každý čtenář si v tom najde to své... ;)
Já: Lesklým vlákýnkům
Jako otevřeným okýnkům...
přijde mně, že tam nemusel být ten poslední verš s rýmem na konci ... roušky - doušky, jakoby to malinko zlehčilo táma vyjádřené volným veršem
kladem je dozajista velmi dobře vyjádřená aktuální atmosféra, nejen ta vnější - celospolečenská, ale i ta hmatatelně blízká - vydýchaná rouška