Srdce milenců

Srdce milenců

Veze si ji na hondě tučné benzínem, se sluníčkem v očích stoupají klárovskou zákrutou. Jedou a tam nahoře se vysypou, jejich srdce ještě tepající láskou pak seberou jako za aztéckého obřadu ke slávě boha Slunce, uloží k ledu do kyblíku a v IKEMU někomu přišijou. A až se dva znovuzrozenci z pořadníku probudí, seznámí je a oni k sobě zahoří láskou. A nebudou vědět, že žijí život milenců, co skončili pod koly, protože na to jsou protokoly.

Tuláci

Celetnou jdou mladí tuláci. Od koše ke koši. Ona je pobitá ve tváři, ale i tak docela hezká holka. On je čahoun, co na ni zbyl někde u takového koše. Na šňůrkách vedou dva pejsky. A takhle projdou Prahou sem a tam, svým rajonem, nohy se jim pak k večeru pletou únavou a hladem, sednou si na vyprahlou zem některé z pražských periferií jako do pouště a přejí si, aby pršelo pivo. A smějí se pak tou představou, únavou a hladem a jemu se hladem a žízní po pivu až zdá, že její pobitá tvář má svatozář, a vztahuje k ní ruku už docela laskavě a ona před ní ještě instinktivně ucukne, ale nakonec se nechá pohladit, protože kdo ví, jeytli by u koše potkala nějakého lepšího.

Slintáčci

Na Letné holky venčí své pejsky. Někteří jsou tak malincí, že by je skryl nahý stín vrhaný prsy těch holek. A ti malincí slintáčci se celí třesou, už aby to bylo.

Mikádo

Kořalka a sluníčko ho zmohly, takže si zkrátil cestu tramvají. A sedí s hlavou skloněnou k zemi, z náprsní kapsy mu vypadly sýrové tyčinky, které mu k poledni měly přijít vhod, a rozsypaly se po podlaze a on se nad nimi naklání už celým tělem, takže vypadá jako hráč mikáda ve vážném zadumání nad partií poněkud složitou.