Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na Velehradě

04. 07. 2020
9
5
564
Autor
Evička

 

 

 

 

 

 

chtěla jsem o smrti
život ji ale přehluší
zvony srdce prochvívají
šepoty v chrámu
po staletí
na Velehradu
vstupují do duší
prosby o žití
ještě den štěstí alespoň jeden den
klenba pokleknout přiměje
k pokoře
pláči očistnému
není pomoci
dík místu posvátnému

je smutno
uklizeno

odpusť mi, i já vše odpouštím

 

 

 

 


5 názorů

Philogyny
24. 04. 2025
Dát tip Evička

Teď si čtu znovu a  vidím jenom ten svůj Velehrad, kde chodím každý den. Příští týden už tam budou krávy a telátka. Miluju ho. I ty divočáky, co tam ryjou hlínu a já mám pořád strach o psy. Aby se nepotkali. Vždycky tam cítím pokoru, ale po svým. Za původním komentářem si stojím. 


 

Je to hezké :)


Entropia
05. 07. 2020
Dát tip Zeanddrich E.

Nenásilné, přitom silné smíšené verše


Philogyny
05. 07. 2020
Dát tip Zeanddrich E.

...ano, v kostele je vždycky všechno jinak, v prošlapaných dlaždicích pokora...


Alegna
05. 07. 2020
Dát tip Zeanddrich E.

chrámy mají zvláštní atmosféru....ráda jsem četla*


Sdílení
Nahoru