smaragdovej deštník

prší na dlaně

který nemáš

protože jsi ukrytej po kapkách

co jí spadávaj do vlasů

- jako kdybys bořil mosty

rozprskneš se v kaluži

a ohodíš jí boty svými slovy

než tě setře ušmudlaným hadrem

vyznáš jí lásku která zanikne

v nespokojeném deštníku

zmoknout nebo ne

je jenom otázka přístupu

říkám jí ale slova bere vítr

a rozbíjí je o zelenou skálu jejích očí

které zůstávají intaktní…