Dilema umělcovo časté (nejen v Česku po r. 1968 hlavně), ..., když, pro svůj „chleba“ vezdejší/ vydat chtěl ..sbírku, ..., panflet, nebo desku /třeba

Břízo,

je ovšem cenzura a cenzura. Dřív mohla cenzura nasměrovat spisovatele do lochu, dnes ho prostě jen někam nepustí a on se může sbalit a jít jinam. O diskusi, kterou zmiňuješ, nic nevím. Vím jen to, že žijeme v době bublinové a za chvíli už někteří lidé svět mimo svou bublinu takřka nebudou vnímat.

Zeanddrichu,

já mohu přispět jen postřehy z malého města : na jaře tady nosili roušky prakticky všichni. Dnes už na to tak třetina lidí ostentativně kašle, a co mě dost překvapuje, kašlou na to hlavně maminky s kočárky. 

Romane,

ty si pořád představuješ, že vydat sbírku je nějaké terno, že tě to nějak zviditelní nebo proslaví. Já už jsem ale vydala sbírku a byla jsem součástí asi tří almanachů. A myslíš, že se něco stalo ? Nestalo se nic. Svět to tak nějak nezaznamenal a jel dál a dál ve svých kolejích. A Tvar ?  Pokud tam jsi, sleduje tě zase jen nějaká úzce vymezená komunita. Občas čtu Tvar online, aspoň to, co není zamčené a nabízené jen za peníze(taková absurdita !). Když se podívám, kolik lidí tam třeba hlasuje v online anketách ,tak ti mohu prozradit, že já na Písmáku mám větší čtenost než Olga Stehlíková ve Tvaru.

Umbra .

- oč opíráš svůj předpoklad, že internet je prostředí k cenzuře imunní? Sleduješ Kechlibara s Vávrou a diskuzi, která se kolem jejich petice rozvíjí? Tušíš vůbec, jaké prostředky poskytovatelům sítí k potlačování jedněch a prosazování oněch "memů" (a jejich nositelů - až do odpojení účtů, vč. platebních) nové technologie přinesly? 

Jinak děkuji samozřejmě všem za tipy i za diskuzi zde (, ..., do které ovšem nemám nějak chuť zasahovat -a nevím přesně proč :) :)

Já se omlouvám, že to dávám  sem mimo diskuzi, ale měl jsem ..potřebu se o to s někým podělit:)

Reportérka zastavuje člověka z donáškové služby:

-Dodržujete veškeré zásady koronavirové ochran.y?

-No samozřejmě. Teď například vezu smažák.. .

-Vy vezete smažák? -A bude ještě teplý?

-No jistě. Šáhněte si!

((pár sekund ..ticho))

-No přes ten papírový pytlík to tak necítím.. .

-Tak moment.. . ((šustí papír))

-No opravdu, je ještě pěkně teplý!!

(ad reportáž z rozhlasu dne 15/ 11/ 2020)

Přesně tak, Norsko. Jsem ráda, že v tomhle se spolu shodneme. A já bych v této dikusi ještě pokračovala. Dejme tomu, že tě do Tvaru nepustí proto, že máš tak nějak nežádoucí názory a nepíšeš módním způsobem, který zrovna letí. Co ti ale brání v tom, získat si na internetu skupinu příznivců, přesvědčit je o svých názorech a založit si nějaký vlastní trucčasopis ? V tom ti nebrání nic. Musíš ovšem přesvědčit dostatek lidí o své pravdě, zíkat sponzory nebo vše financovat sám. Záleží tedy především na tvých schopnostech organizačních, případně ekonomických.   ...Na něco takového nemohl nikdo za socialismu ani pomyslet. Už to, že se třeba pár výtvarníků domluvilo a ilegálně spolu vystavovali někde ve stodole na dědině, byl skoro trestný čin. Všechno se muselo schvalovat patřičnými orgány a to včetně výstavy sedmdesátiletého důchodce v obecní klubovně, který maloval jen kýčovité krajinky s dřevěnicemi, kterým se kouří z komína. 

Myslím, že jde hlavně o slova. Málokdo ti cokoliv řekne, máš své oblíbené a víš proč. Sbírka je hezká věc, ale hlavně že tě čtou. Na netu je přece každej potenciální kupec, ne? a nejen to

Břízo,

ne že bych chtěla obhajovat minulý režim. Je ale fakt, že některým až příliš významným umělcům dával jakýsi "plat" v podstatě za nic. Internet ti žádný plat neposkytne, natožpak střechu nad hlavou v luxusním zámku. "Dohled nad umělci" dnes podle mého názoru už neprovádí přímo stát, nýbrž "jen" skupiny odborníků nebo "odborníků", které rozhodují o tom, co vůbec umění je a co ne a které umění je in a které out. Mohl bys namítnout, že v konečném důsledku to vyjde nastejno, ale já myslím, že jsou zde podstatné rozdíly. Dříve ten, kdo byl takzvaně na indexu, co se literatury týče, nemohl publikovat vůbec, případně trávil čas v nápravněvýchovném zařízení. Dnes o to, zda se bude něco tisknout, rozhoduje buď trh, nebo nějaký ten odborný dohled. Ten ale třeba básníka nepustí do Tvaru, nebo mu neumožní vydat sbírku se státní dotací. Pokud máš ale dostatek financí, můžeš si přece vydat sbírek, kolik chceš. To ti nikdo nemůže zakázat. A to je asi ten hlavní rozdíl mezi svobodou a nesvobodou, co se literatury týče. 

- dneska máme virtuální Dobříš tady na internetu. "Umnělcí" musí být pod dohledem, neb (nejen) v tomhle kraji bylo "umění" vždy politikou . . .  to by to vypadalo, kdyby se nám tady začaly nekontrolovaně šířit nějaké podvratné myšlénky . . . Ještě že máme ty algoritmy . . .

nihil nuovi sub sole - pravil pan Flet ..

Se vším souhlas a tip.

...Ale byly tu přecejen jakési socialistické pozitivní anomálie. Některým básníkům, třeba Holanovi, stát vyplácel jakousi rentu, i když věděl, že od jisté fáze svého života to byli protirežimní "nepřátelé lidu". Existoval také zámek Dobříš, který byl propůjčen Svazu československých spisovatelů a mnoho(nejen) prominentů zde trávilo své tvůrčí pobyty, nad čímž oprávněně žasly kulturní návštěvy ze západních zemí.  

***