Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Policajti jsou divný

31. 07. 2021
9
34
511
Autor
Andreina

Občas nedopadá všechno dobře ani při návštěvě námořnického národa. Pokusila jsem se jednu takovou příhodu převést do trochu humorné formy, tak snad někoho pobaví.

Varování - pokud patříte mezi ortodoxní vyznavače používání pravopisu, tak v rámci přivodění si infarktu raději nečtěte.

Policajti jsou divný

 

Před pár lety jsme seděli v malý hospůdce v Santa Barbaře. To je taková snobská díra na pobřeží Kalifornie, kam se hodně jezděj rekreovat zazobaný Amíci.

Šéfa brala krční páteř, která mu kromě spolehlivýho barometru slouží k předpovídání zemětřesení, což v této oblasti států není žádnej vyjímečnej jev, vln tsunami a jinejch pohrom. Z obavy před neplechou ze strany počasí nebo pohybu zemský kůry vzal dobrovolně službu na lodi. Hlavně mu však bylo dost zle.

Ichtyl vyrazil cosi vyřizovat k Lake Cachuma, ke stejně ukecanejm vědátorům jako je on. Jezero je sice vzdušnou čarou jen pár desítek kilásků severně, ale ošklivý vyprahlý kopce nad městem, sahající ke dvanácti stovkám metrů, dělaj z cesty výlet na celej den. Bylo jasný, že se vrátí nejdřív příští odpoledne.

Jelikož alkoholu holduju pouze jako přísadě do jídla, moc se mně na břeh nechtělo. Bylo jasný, že kolegové nebudou po dvouměsíčním abstinování na moři koukat na dno skleniček, ale lahví. Šéf mi však vycházku nařídil, abych prej na ně dohlídla. Poslechla jsem, je to přece jen kapitán, ale o jeho rozumovejch pochodech občas pochybuju. Asi mu nebylo fakt dobře, protože jinak by na takovou blbost nemoh přijít.

 

Abych se vrátila k tomu posezení. Hoši ještě neměli moc nakoupeno, když do baru vrazilo osum kolomazníků. Tedy, tak jim řikám já. Jméno není od nějakýho mazání kol, ale smrděj ropou, stejně jako kolomaz. Aspoň myslim, že je to stejnej smrad.

Zřejmě to nebyla jejich první putyka. Byli na tom krapítek hůř než naše parta, která popíjela v klidu a ve vší slušnosti. Po příchodu námořníků z tankeru atmosféra zhoustla. Mezi mořským národem panuje řevnivost, a protože jde o kapku tvrdší nátury, nekončí vždy setkání zrovna přátelským objetím.

Netrvalo dlouho a k velké nelibosti obsluhy začaly mezi našimi stoly poletovat rejpavý poznámky. Všemu nasadil korunu Pumpička. Tvrdil, že Austrálie jsou podle něj trestanci a klokani, a přidal otázku, ke kterýmu druhu parta z tankeru patří. Narážku na příslušnost duševně nevydrželi. Nebyli to žádný trasořitky, ale pořádný chlapi.

Jak jsem si ještě stačila v nastalým mumraji všimnout, zbytek hostů rozumně vyklidil místnost. Asi na tom i vydělali, protože jistě zdrhli bez placení. Zábavu nejspíš zkazila obsluha baru. Jak jinak si vysvětlit zvuk policajtskejch sirén, kterej se ozval podezřele brzo.

 

Policajty nemáme rádi. Když jsou potřeba, můžete vsadit krk, že se nedovoláte. Pokud jde o nepodstatnou prkotinu, jakou je například přátelská výměna názorů mezi námořníky, jsou aktivní až moc. Ke všemu jim chybí smysl pro humor a všechno si berou hrozně osobně. Nejhorší jsou asi ve státech. Tam maj hned ohýnek u pr…, mávaj kvérama jak pominutý a klidně člověku rozmlátěj obličej o zeď, když nedá ruce dostatečně rychle za hlavu.

Vrhli se na nás s tasenejma pendrekama jak rozzuřený vosy. I tady vystoupila na povrch rozumová omezenost strážců zákona. Mnohem jednodušší by bylo nechat nás vyřešit spor pod jejich odborným dohledem a potom posbírat padlé, ale oni podle všeho také toužili schytat pár ran nebo k policajtům berou jen násilnický povahy.

V tom okamžiku byla řevnivost mezi námi a námořníky z tankeru zapomenuta. Jsme jeden mořskej národ, kterej umí v kritickejch chvílích držet při sobě. S tím možná policajti nepočítali, a ještě k tomu se ocitli v menšině šest proti třinácti. Oproti nim máme smysl pro čestnej boj, tak jsme se vzdali, když jich pár šlo k zemi.

 

Na okrsku nás usadili v chodbě mezi podivně vypadající individua. Do takový společnosti slušnej námořník nepatří, ale vyhodit je, to nám nedovolili. I s naší skupinkou sedělo na chodbě asi třicet lidí. Na obou koncích stáli důležitě se tvářící strážníci a další dva vartovali před dveřmi do nějaký kanceláře, kam každou chvíli někoho zavolali. Jedni vyšli sami, jiný v doprovodu policajtů s pouty na rukou.

Čas se nekonečně vlek. Kolegové si s kolomazníkama notovali o nesmyslnosti našeho zatčení a občas pokřikovali na adresu mužů zákona nelichotivý výrazy. Já dumala, jak zareaguje šéf, když mě pověřil dohledem. Nejspíš dostanu pár tejdnů zaracha, tak jsem radši myšlenky na budoucnost pustila z hlavy. Ňák to dopadne.

Myslela jsem na domov, ale nějak se do toho zamíchaly vzpomínky na televizní pořady. Do popředí vyskočila jedna, která nedala pokoj. Scénka ze zábavnýho pořadu, v který vystupoval Felix Holzmann, mě nahlas rozesmála. Čočka, sedící vedle, chtěl vědět, co je na chodbě policajtský stanice tak zábavnýho.

Než bych mu svejma vyjadřovacíma schopnostma šot popsala, zvolila jsem názornou ukázku. Kolegové tušili nějakou kulišárnu, proto bez odporu poskytli několik párů tkaniček. Po svázání vytvořily skoro dvoumetrový provázek. Popadla jsem ho za konec a vyrazila na vzdálenější stranu chodby, kde následovala otáčka. Hrdě oznamuji, že defilé ženské, táhnoucí za sebou provázek ze svázaných tkaniček osazenstvo chodby zaujalo. Všichni ztichli a věnovali mi zaslouženou pozornost. Už jsem přestávala doufat v úspěšnej konec, ale potom se jeden z policajtů držící stráž u dveří přece jen chytil.

„Co blbnete?“ obořil se na mou maličkost. „Koukejte si sednout!“

„Mám svoje práva,“ bránila jsem se obvyklou frází, „nemůžete mi zakázat, abych se procházela. Od sezení mám celý nohy dřevěný.“

„Proč za sebou táhnete ty tkaničky?“ následovala vytoužená otázka.

Vrazila jsem mu konec provázku do ruky a dotčeně zvýšila hlas, aby pochopil závažnost problému: „Tak je zkuste tlačit, chytráku!“

Koukal jak z jara a zřejmě nevědomky udělal rukou aspoň nepatrnej pohyb, naznačující, že chce výzvu uposlechnout.

„Krčej se, že jo?“ vysvobodila jsem ho z rozpaků a opět se zmocnila tkaniček, abych vyrazila na další kolečko po chodbě. Policajtům ve státech musej dobře platit, protože jinak by si tak dlouhý vedení pořídit nemohli. Zatímco delikventi na chodbě řvali smíchy, strážci zákona se tvářili značně rozpačitě.

 

Radost z úspěšného žertíku netrvala dlouho. Z místnosti, která byla střežena dvojicí policistů, vylákal na chodbu hlasitý smích muže v civilu. Potrefený příslušník si mu zřejmě postěžoval a už mě vedli. Skončila jsem ve vyšetřovací místnosti v kleci jak někde v zoo.

Pumpička se opravdu vyzná. Naučil mě otvírat všechny možný zámky a ten, co zajišťoval klec byl až trapně jednoduchej. Za deset minut od chvíle, co ze mě udělali opici, jsem stála u stolu civila, co byl zřejmě vyšetřovatel, a dožadovala se vody. Nechápavě kouknul na otevřený mřížový dveře. Vodu mi nedal.

Nebudu to protahovat. Pro kolegy dorazil napruženej šéf a po zaplacení pokuty za výtržnost je pustili. Mě ne. Z naprosto nepochopitelnýho důvodu nechali mou maličkost trčet v kleci do samýho rána, kdy měl přijít ňákej kravaťák a stanovit kauci.

Hodně mě taková nespravedlnost hnula žlučí. Tak jsem část noci v hodinovejch intervalech odmykala dveře klece s odůvodněním, že je vevnitř hroznej vzduch a dělám průvan. Nejdřív přinesli řetěz s visacím zámkem, ale na ten stačí při troše šikovnosti i pírko do vlasů.

Nakonec mi dělal společnost mladík v mým věku. Svěřil se, že je teprve posluchač policajtský akademie a objednal pro oba špagety s chilli omáčkou, kolu a kafe. Peníze za večeři odmít, aby prej to nevypadalo jako uplácení. Třeba ho ještě nestačili zkazit.

 

Několik ponaučení jsem si ze Santa Barbary odnesla. Policajti jsou divný, vůbec nemaj smysl pro legraci, a ještě k tomu maj drahý nocležný. Kauci stanovili na pět stovek doláčů. Pak je mám mít ráda. No řekněte.

 

- konec -

 


34 názorů

Andreina
před 4 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

Zeanddricu, tak to jsem moc ráda, doufám, že neúatříš k pořádek hlídajícím složkám.


Zeanddrich E.
před 4 měsíci
Dát tip

((Andreino, mne jsi se tedy rozhodně nedotkla... :) :) ))


Andreina
před 4 měsíci
Dát tip

CHT, v Sýrii jsem nikdy nebyla, takže není žádná vzpomínka a tudíž ani o čem psát.


CHT
před 4 měsíci
Dát tip

aleže bavilo. Vstoje taky.

Bude něco vo Sýrii?


Andreina
před 4 měsíci
Dát tip

CHT, to opravdu není od tkaniček, a tohle byla jedna z prvních vložených povídek tady.


CHT
před 4 měsíci
Dát tip

...sem si řek, že ta jizva nemůže bejt vod tkaniček...


Andreina
14. 04. 2022
Dát tip Zeanddrich E.

Zeanddrichum, díky za pochvalu. Byl to takový pokus napsat příhodu trochu jiným způsobem, než bývá běžné. 

Doufám, že jsem se Tě kvůli sestře nedotkla tvrzením, že Santa Barbara je snobská díra.


Dobře napsáno, podle mne :) .

PS:  V Santa Barbaře, na západě U.S.A., několik let bydlela moje sestra.. :)


Andreina
17. 11. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Kamamuro, děkuji za zastání.

Ono je to s Julianem těžké a je mi ho líto kvůli nenávisti, co z něho čiší. U jeho díla jsem se pokusila slušně vysvětlit svůj názor a uvedla i důvod, proč jsem očkovaná. Ten jeho jsem mu nevymlouvala, i když nesouhlasím, protože nárok na názor má každý. Odpověď se hemžila urážkami. Nakonec jsem došla k názoru, že není ochotný k jakékoliv diskuzi. Máš pravdu, že takovým přístupem podporu nenalezne a dokonce si myslím, že možná ani sám svým důvodům už moc nevěří, ale zoufale se snaží sám sobě cosi dokázat. Podle mého se chová jako vzteklé dítě, které se válí v obchodě po zemi, kope kolem sebe a ječí, protože mu rodič odmítl něco koupit. Myslím, že psychiatr by si na jeho chování zgustl. (nemyslím názor, ale způsob argumentace)


Kamamura
17. 11. 2021
Dát tip Aru, Zeanddrich E.

Hele, Juliáne, já sám nejsem žádné krotké neviňátko, ale etické hledisko stranou - kolik myslíš, že ti v té tvé "spravedlivé válce" zbyde spojecnů, když vulgárně urazíš každého, kdo na tebe zareaguje, a zakážeš pod svými pamflety každého oponenta? Zůstaneš, jak říkával Milouš Jakeš, jako ten kůl plotě. A vinu dávej jen sám sobě. 


Andreina
16. 11. 2021
Dát tip Aru

Příspěvek jsi uvedl Ty a ne ošetřující lékař. Jelikož umíš dobře manipulovat s fakty, neberu je vážně. Ty už máš závěť napsanou? Udusit se není příjemná smrt.


Andreina
16. 11. 2021
Dát tip

Ji, už ji mám.


Andreina
15. 11. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Bez ohledu na zemi, každá basa je špatná pro člověka, který je zvyklý na čerstvý vzduch a volný prostor. 


 

Pokud je pravdou, co se povídá o sexuálních praktikách ve věznicích, pak bych mnohem raději bručel v Singapuru než třeba v Nigérii.


Andreina
15. 11. 2021
Dát tip

Však mě ještě v žádném dlouho neudrželi. Nejdéle v Singapuru tři dny, pak jsem stejně foukla.


V lapáku jsem ještě neseděl a zatím je to první věc, kterou ti nezávidím. 


Andreina
01. 08. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Abakus, koukám, že máš také dobré zážitky. Alespoň má člověk na co vzpomínat. 

Díky za nakouknutí.


Abakus
01. 08. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

mám rada zámky a radostne odomykám najmä 16. storočie a  menej. A nemám rada fízlov. Tiež už som strávila po odchyte nejaký večer na stanici, kým som im z toho nespravila kôlničku an drevo a kým si po mňa neprišli rodičia. Randila som na území blízko straníckeho sanatória bez občianky. A to súdruhovia nemali radi.


Andreina
31. 07. 2021
Dát tip

Kočkodane, díky za nakouknutí.

Zklamu Tě, když opice tak asi makak. Jsou to sice nejprotivnější a nejukecanější opice na světě, ale umí se potápět. Jednou jsem se u Bornea překvapením skoro utopila, když jsem deset metrů pod hladinou narazila na makaka, který tam loupal mušle. 

Svoje miláčky pod hladinou určitě pohladím a klidně je od jednoho Kočkodana budu i pozdravovat, když si to budeš přát. 


Andreina
31. 07. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Aru, díky za přečtení. 

Člověk by asi neměl být úplně zaujatý, protože ve státech to nemají policejní složky zrovna jednoduché. Abych jim úplně nekřivdila, tak v Singapuru jsem skončila za katrem kvůli žvýkačce, kterou jsem se netrefila do odpadkového koše.


8hanka
31. 07. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

jáááj, písala som komentár z mobilu a vidím, že na figu, ospravedlňujem sa, mobil si robí čo chce, som naňho krátka:)


Andreina
31. 07. 2021
Dát tip

Bixley, děkuji za komentík.

Máš recht, je to všude stejné, jen někde ještě o něco horší.


Andreina
31. 07. 2021
Dát tip

Aničko, děkuji za přečtení.

Umět otevírat zámky není od věci. Mně to již párkrát pomohlo v nepříjemné situaci, ale nezneužívám to. 


Andreina
31. 07. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Jano, děkuji za komentík a Tip. 

Myslím, že jsem již stihla poznat policejní metody téměř po celém světě a i mnoho jejich zařízení. Nechci všechny házet do jednoho pytle, ale jednoduché to s nimi není.


Andreina
31. 07. 2021
Dát tip 8hanka

Revírníku, děkuji za zastavení. Byla jsem si vědomá, že jména budou matoucí, ale nevěděla jsem, co vložit. V pondělí dopoledne mne kolegové vyzvednou u sestry na Krétě a čeká opět rachota. Ráda bych vkládala díla chronologicky a první přiravené má tři části, ale ještě není o ostatních, ale jen úvod, aby čtenáři poznali tu potrhlou holku. Teprve ve druhém se dostane na loď a bude z ní konečně námořník. To bych při nejlepší vůli nezvládla teď vložit. Takže, když všechno dobře dopadne, vrátím se někdy koncem zířínebo začátkem října. To bysme měli makat ve studených vodách Davisova průlivi mezi Gronskem a Baffinovým ostrovem. Je tam zima, studená voda, ale také signál.


Kočkodan
31. 07. 2021
Dát tip

 

Když už z tebe udělali opici, tak doufám, že ses cítila aspoň jako kočkodan. ;-)

 

Damned, po dnešku se mi líbí ještě míň, že odjíždíš za těmi svými šupináči a dalšími příslušníky fauny. Tak je ode mě všechny pohlaď a take care.


Aru
31. 07. 2021
Dát tip

no ve státech teda musejí být policajti pořádně vymaštění, ostatně ty kauzy co jim tam padají, to tomu odpovídá


bixley
31. 07. 2021
Dát tip

No, myslím, že nemusíme cestovat do Santa Barbary. U nás by policejní řešení dvou rozhádaných skupin v hospodě dopadlo némlich stejně. I s tím provázkem. :-)


8hanka
31. 07. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Policajti sú rovnakí asi všade na svete, musia mať divné podmienky  na prijatie,ešte že tam bol jeden mladý výnimkou...pobavilo .ma otváranie klietky, ja si niekedy neviem otvoriť ani dvere od bytu...

 

 

 

 otváranie klietky

 

 

 

 

 


vesuvanka
31. 07. 2021
Dát tip

Andrejko, nevinná a nepochopená legrácka byla "odměněna" nočním pobytem v kleci s drahým nocležným, i když trochu vylepšeným společností mladého posluchače policajtské akademie a večeří. Pěkně a vtipně jsi to napsala, a také bych se přimlouvala za to, abys pro další čtenáře představila osoby a obsazení. TIP


revírník
31. 07. 2021
Dát tip

Je to vtipně napsaný, ale lidi tady ještě neznají "osoby a obsazení" tvých námořních příběhů. Tak doufám, že jim nedovolíš moc dlouho tápat ve tmách, kdo je to Ichtyl, Pumpička, Čočka nebo šéf, například.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru