Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa Andělu
Autor
MAJKL65
Počítal jsem vločky sněhu
jedna, druhá, třetí, čtvrtá
a další ta patří Bohu
ta je jako dítě čistá.
Bílé jsou jak staré vlasy
za okny se točí vzhůru
a na oknech tiše tají
jak když plamen pozře můru.
Kdoví jak je všechno s námi
nás co jsme zde teď a tady
když mráz kreslí oči paví
a venku jsou sněhopády.
Dej mi ruku svoji mlčky
budem zticha jako při mši
na ramena sněží frčky
doma ticho cosi zháší.
Vstaly stíny a jdou k tělu
zima prý je právě venku
a jak schody na Andělu
dlouhé jsou a plní sklenku.
2 názory
Majkle, doprčic, to jsou trocheje jak víno!
Jediný verš ze všech není totálně dokonalý (alespoň podle mě, samouka) a to: a na oknech tiše tají - ono "nech" ve slově na oknech vypadá jako přízvučná slabika na nepravém místě.
Kdyby verš zněl třeba: na oknech mi tiše tají - byl by dokonalej z hlediska rytmu.
Ještě jsem si všiml rýmování. Většina čtyřverší slok je ABAB a slušné rýmy. V tomto srovnání mi přejde první sloka zrýmovaná nešikovně a druhá o něco lepší. Ale za ty osmislabikové trocheje jasný tip.