Nemocná víra

Tak to by sis rozuměl se Slavíčkem, s Hudečkem a se mnou.

taky je pro mě jen pocit málo

Imprese = pocit   ...Ale copak to stačí. Celá staletí šlo umělcům o víc a teď si vystačí s pocity a "hrou slov" ?

hmmm

Monet řekl, že je mu jedno, jestli maluje kupku sena nebo gotickou katedrálu.

Stále tady slyším kolem sebe, že v poezii dnes jde jen o pocity a o emoce. Myslím, že tahle zhoubná teze se odvíjí právě od názůrků impresionistů a expresionistů, kteří začali razit cestu "modernímu umění".

s tvrzením o ipres. souhlasím

Český kubismus se od toho světového liší například v tom, že navazuje na baroko a také pouze český kubismus má i architektonickou složku. Nikde ve světě se nestavěly domy v kubistickém stylu.

V umění máme různá specifika a různá prvenství. Například český impresionismus má obsah, ten francouzský vedle něj vypadá jako zcela bezduché umění. Čeští malíři - impresionisté svými francouzskými kolegy pohrdali a měli proč.

cca před deseti lety jsem četl a prohlížel knížku Český kubismus, to jen abych měl minimální povědomí, víc jsem se tomu nevěnoval, protože mi prostě kubusmus nesedl

Radovane,

dělal a nedělal. V počátcích kubismu byl vůdčí osobností hnutí Georges Braque, nikoli Picasso. Námětem obrazů byla převážně zátiší. U nás byl vůdčí osobností kubismu Bohumil Kubišta a pokud by ses chtěl o teorii kubismu něco dozvědět, doporučuji jeho teoretická díla. Další vůdčí osobností českého kubismu byl Emil Filla a mnohá jeho kubistická zátiší skutečně rozezná od těch Picassových jen odborník. Na počátku hnutí, tedy zhruba po roce 1906 brali všichni malíři, kteří se v tomto hnutí angažovali, svůj umělecký směr velmi vážně. "Srandu" si dělal Picasso z konzumentů umění a hlavně z nás kunsthistoriků až na konci svého života, kdy maloval své ohavné porno.  Picasso byl jako člověk naprosto bezohledný chlívák, který by dnes v USA nesporně skončil za mřížemi.

Jen technicky k Picassovi - on sám se několikrát zmínil a je to i v písemné podobě jím napsané (osobně jsem ten jeho dopis nečetl), že si kubizmem dělal srandu a že to není nic, takže bych tomu věřil. Ale ani tak nejsem pro pálení.

Zajíci,

jsem ráda, že s mými názory na moderní umění nesouhlasíš. Byla by strašná nuda, kdybychom si všichni mysleli to samé, ale na Písmáku se mnozí snaží usměrnit lidské myšlení pouze jedním směrem - tím liberálním. Pozoruji, že někteří to dokonce považují za své literární poslání. Někteří radikální konzervativci tvrdí, jako třeba Alexandr Tomský, že přijde doba, kdy se obrazy Picassů, van Goghů a dalších naházejí na hromadu a zapálí. Já tak radikální názory nemám. Zdůrazňuji jen to, že člověk musí nejprve zmoudřet a pak teprve může psát moudrou a kvalitní konzervativní poezii. Současná literární scéna, co se poezie týče, mi připadá jako rej zamrzlých puberťáků.

jo jo Halík, měl jsem nedávno příspěvek na nějaké konferenci, kde i on měl příspěvek, jak to říct ... překvapil mě, zmíněnou knihu jsem nečetl

Alenakar, to dělení znám. Myslím, že i dnes vzniká tu a tam něco, co by šlo nazvat apollinským uměním. S tvými názory na moderní a post-moderní umění úplně nesouhlasím, ale je sympatické, že nějaký názor máš a jsi ochotná jít "proti proudu." Děkuji za komentář.

Radovane, i tobě děkuji za návštěvu, snad nebude od věci poznamenám-li, že prvotní impuls k napsání tohoto textu vzešel z četby Halíkovy knihy "Noc zpovědníka".

Už jsem tu byl, ale ještě to ve mě nedozrálo.

tak až teď:

Vyústění je výborné, a konec konců celá linka, i když se na první pohled zdá, že explicitně o churavé víře tam není nic, protože nastíněné problémy můžou mít příčinu v běžném lidském selhávání, přesto pasáže jako - dostal jsem lístek zadarmo - jemně na ni poukazují.

vyznání zarytého ateisty jsem zatím nedohmátnul

nějaký básník - má pro mě silná místa, třeba to okolo širokých úst a zároveň méně pochopitelná - sloka s prolomenými ledy a středy, kde nejsou

Komentátor se našel! Komentuji až teď, protože dříve jsem tvé texty nezaznamenala.

Už jsem dnes komusi psala citát z Platóna: "nemůže být básníkem, kdo není šílený" - a tak tomu patrně skutečně je. Platón ale ve svém ideálním státě básníky nechtěl. Jedinou formu poezie, kterou by toleroval byly ódy na významné politiky as vojevůdce. Platón byl intelektuál a racionalista. Až do dvacátého století bylo možno dělit umění na apollinské(racionalistické, konzervativní) a dionýzské(emotivní, vyplývající z citů a pocitů). Od počátku dvacátého století se ale apollinské umění zcela vytratilo a propagováni jsou opilci a šílenci jako Vincent van Gogh nebo pomýlení "umělečtí průkopníci" jako Picasso (ten rudý kohout).   Současné umění musí hlavně vyjadřovat pocity a emoce, nejlépe zcela bez účasti rozumu.

Důležité je hlavně jak vyjadřuješ své emoce. Rozum můžeš při ranním odchodu na veřejnost ponechat doma na věšáku. 

Tak... mrzí mě, že se nenašel žádný kritik či komentátor. Zrovna v tomto textu je dost práce. Dal jsem si na něm záležet.